Saar-Universität selže v excelenci shluku výzkumu účinných látek?

Saar-Universität selže v excelenci shluku výzkumu účinných látek?

Homburg, Deutschland - Univerzita Saarlandu promarnila důležitou šanci na propagaci v rámci federální a státní excelence. Aplikace pro shluk excelence byla v posledním kole odmítnuta. Nicméně ti, kdo jsou odpovědní, vidí implementaci myšlenek z iniciativy Clusteru „NextAid³“ jako budoucí -ověřené. Prezident univerzity Ludger Santen zdůrazňuje, že rozšíření infrastruktury pro výzkum účinných složek v Saarlandu je dále pokročilé, a to i bez podpory dokonalosti. Tato iniciativa má za cíl urychlit vývoj nových léků, protože současné uvedení na trh trvá asi deset let a náklady až na dvě miliardy EUR.

Rostoucí potřeba nových aktivních složek je zvláště posílena globálními výzvami, jako jsou infekční choroby a rezistence na antibiotika. V Německu onemocní více než 50 000 lidí ročně na patogeny rezistentních na antibiotika a WHO varuje, že do roku 2050 může na tyto odolné bakterie ročně zemřít deset milionů lidí. Tyto alarmující statistiky podtrhují naléhavost výzkumu v této oblasti.

Výzkum účinné látky v Saarlandu

Iniciativa klastru přispěla k tomu, aby se biomedicínský výzkum zaměřil na mezinárodně viditelný v Homburgu a Saarbrücken. 63 Vědci z přírodních věd, informatiky a medicíny spolupracují na provádění klastrových myšlenek podporovaných státní vládou Saarland a dalšími prostředky. PharmasciaeHub, který založil University of Saarland a Helmholtz Institute Hips, hraje ústřední roli ve výzkumu aktivních složek s více než 75 výzkumnými skupinami, které spolupracují na vývoji kandidátů na aktivní složku

Prezident univerzity Santen plánuje pokračovat v myšlenkách vyvinutých v rámci iniciativy klastru s vlastními fondy a dalšími programy financování. Obzvláště důležitý je pokrok ve výzkumu aktivních složek, který je zmíněn v koaliční dohodě federální vlády. Federální ministerstvo školství a výzkumu (BMBF) vytvořilo možnosti financování na podporu využití umělé inteligence ve výzkumu účinných látek.

Umělá inteligence proti rezistenci na antibiotika

Aby se čelil výzvám rezistence na antibiotika, je umělá inteligence stále více považována za užitečnou. Použití strojového učení vědci, jako je profesor Dr. Alexander Gohemann z univerzity Justus Liebig Gießen, umožňuje rychlejší identifikaci odporu. BMBF podporuje tento projekt s přibližně milionem EUR. Velké datové záznamy jsou analyzovány s cílem rozpoznat vztahy mezi geny a rezistencí. Cílem je vyvinout rychlý a jednoduchý test na odpor s cílem efektivně informovat o léčbě lékařů o dostupných antibiotikách.

Kromě toho vědci z Institutu Max Plancka pro pozemskou mikrobiologii pracují na novém přístupu k nalezení antibiotik. Hluboké učení se používá pod vedením prof. Tobiase ERB k objevování nových bioaktivních peptidů. Tyto peptidy mají potenciál prokázat široké spektrum aktivity proti multirezistentním patogenům bez pozorování vývoje odporu. Vývojem syntézy proteinů bez buněk lze tyto peptidy provést rychle a levně, což by mohlo být významným pokrokem v boji proti rezistenci na antibiotika.

Výzkum v této oblasti nabízí slibné přístupy, které musí být stále validovány, ale mají potenciál podporovat rozvoj nových antibiotik, a proto přispívají k kontrole infekcí rezistentními bakteriemi. Zbývá doufat, že získané znalosti vede k významnému zlepšení současných strategií terapie.

Naléhavost tohoto vývoje je více než zřejmá kvůli neustálému rostoucímu odporu a souvisejícím zdravotním rizikům. Spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a průmyslem se stává stále rozhodující, aby úspěšně zvládla výzvy v oblasti rezistence na antibiotika. Široká podpora ze strany politiky a podpůrné programy je nezbytná pro udržitelné propagaci těchto důležitých výzkumných iniciativ.

For further information on developments in active ingredient research, please read the reports from the University of Saarland, the BMBF and laboratory practice: University of Saarlandes , bmbf , Laboratorní praxe .