Kostnický právník hlásí Dobrindt: Azylové právo pod drobnohledem!

Kostnický právník hlásí Dobrindt: Azylové právo pod drobnohledem!

Otázka azylu a migrace v Německu nadále vyvolává vzrušené debaty. Informoval dnes kostnický právník a politik SPD Andreas Hennemann že podal trestní oznámení na německého spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta (CSU) a na prezidenta spolkového policejního ředitelství Dietera Romanna. Hennemann tvrdí, že současné odmítání těch, kdo hledají ochranu na hranicích, je nezákonné a porušuje platné zákony. Odvolává se na rozsudek berlínského správního soudu, který již prohlásil odmítnutí žadatelů o azyl v Německu za nezákonné.

Spor o odmítnutí má hluboké kořeny. Dobrindt začátkem května 2025 inicioval dekret, který by měl federální policii umožnit odmítnout žadatele o azyl na hranicích, aniž by je kontrolovala. Stalo se tak uplatněním nouzové doložky, což je však mnohými odborníky považováno za porušení dublinského nařízení. Berlínský správní soud také v nedávném rozsudku jasně řekl, že k odmítnutí žadatelů o azyl nesmí dojít bez provedení dublinského řízení. To bylo provedeno společností WDR považováno za hlavní problém při prosazování německé azylové politiky.

Verdikt berlínského správního soudu

Rozsudek správního soudu ze dne LTO nejen že vytvořil jasnou právní situaci, ale také důrazně zpochybnil argumenty spolkové vlády. Soud popsal, že odmítnutí na hranicích není přípustné bez řádného posouzení žádostí o azyl. Dobrindt popsal verdikt jako „rozhodnutí o individuálním případu“, což Hennemann považuje za bagatelizaci. Rozhodnutí soudu považuje za závazné a požaduje, aby Dobrindt a Romann nesli odpovědnost.

Napětí kolem migrační politiky je také živeno vnitřními úvahami ve federální vládě. Zatímco Dobrindt se drží své linie, kancléř Friedrich Merz (CDU) už řeší praktické důsledky rozsudku. Dal jasně najevo, že odmítnutí je možné v rámci stávajícího evropského práva, ale zároveň vidí potřebu vnést do problému více světla.

Budoucnost pohraniční policie v Německu

Dalším aspektem, který rozdmýchává debatu kolem otázky migrace, je požadavek na více pracovníků pohraniční policie. Policejní odbory požadují najmutí dalších 3 000 až 10 000 pracovníků, přičemž v pohraniční oblasti jsou intenzivně rozmístěny také pořádkové jednotky. Předseda spolkové policie Andreas Roßkopf však varoval, že pokud nebudou brzy nalezena řešení, rozsáhlé kontroly již nelze udržet.

Situace na hranicích zůstává napjatá. K řešení problémů migrace je již nasazeno více než 1000 pořádkových jednotek. Merz oznámil, že bude pokračovat v kontrolách na vnitřních hranicích, alespoň dokud se situace na vnějších hranicích výrazně nezlepší. Dalším konfliktem, který vyplývá ze současného vývoje, je konflikt právního základu, o který se opírá federální vláda. Právní situace EU je zde jasná a Dobrindtův odkaz na nouzovou situaci by se mohl ukázat jako problematický.

Celkově je německá azylová politika na rozcestí. Uvidí se, zda jsou zamítnutí právně udržitelná, nebo budou brzy dalším dominovým efektem v již tak křehké migrační situaci. Jedna věc je jistá: diskuse zdaleka nekončí.