Bremerhaven čelí krizi: V rozpočtu na rok 2023 chybí 80 milionů eur!

Bremerhaven čelí krizi: V rozpočtu na rok 2023 chybí 80 milionů eur!

Finanční situace v hanzovním městě Bremerhaven je čím dál nejistější. Jak buten a uvnitř hlásí, že do rozpočtu města na rok 2023 bude chybět zhruba 80 milionů eur. Hrozí tvrdý řez, protože úsporná opatření jsou různorodá a zatěžují mnoho oblastí veřejného života. Návrh rozpočtu se bude příští týden projednávat v městském parlamentu a obavy občanů narůstají.

Ale kde přesně jsou úspory? Město plánuje zefektivnit veřejné služby, snížit sociální výdaje a omezit autobusovou dopravu. Zvýší se také poplatky za parkování. K zaplnění mezery potřebuje magistrát 50 milionů eur od SPD, CDU a FDP. Není to náhoda, protože se musí nahradit i ztráta 30 milionů eur z loňského roku.

Cíle úspor a jejich důsledky

A proposal from the coalition is being discussed, according to which the state of Bremen should provide the required 50 million euros. Důvod: Bremerhaven potřebuje více finančních prostředků na vytvoření životních podmínek srovnatelných s Brémami. Plán však ještě musí být koordinován se Senátem v Brémách. Radní města pro sociální oblast Martin Günthner (SPD) vyjádřil znepokojení a označil rozpočtovou situaci za „poněkud dramatickou“.

Pokladna je prázdná a kritika škrtů roste. Zelení, zastupovaní šéfem své parlamentní skupiny Claudiem Kaminiarzem, zpochybňují bezpečnost 50 milionů eur na podporu země. Vůdkyně Strany zelených Julia Tiedemann navíc vyzývá k úsporám v prestižních projektech a přehodnocení v oblasti digitalizace. Tlak na město se nesníží, protože se musí šetřit i pro roky 2026 a 2027. Restrukturalizační program počítá s úsporou 27,8 milionu eur pro rok 2024 a 33,8 milionu eur pro rok 2027.

Velký tlak na města

Situace v Bremerhavenu se odráží v národní situaci. Podle průzkumu Německé asociace měst hodnotí 95 % měst svou rozpočtovou situaci v příštích pěti letech jako spíše špatnou nebo velmi špatnou. denní zprávy uvádí, že 47 % měst dokáže předložit vyrovnaný rozpočet pouze díky finanční rezervě. Je to způsobeno strukturálními obtížemi, z nichž některé si člověk nezpůsobuje sám. Zvyšující se sociální výdaje a dodatečné úkoly federální a státní vlády bez zajištěného financování staví obce pod velký tlak.

Důsledky jsou pro občany citelné: sportovní kluby, knihovny a muzea musí přijmout škrty a hrozí uzavření autobusových a vlakových linek. Asociace měst také vyzývá k prosazení dluhové brzdy a zřeknutí se nefinancovaných úkolů. Hlasy starostů jsou stále hlasitější a připomínají nám důsledky úsporných opatření.

V Bremerhavenu se teprve uvidí, jak se situace vyvine. Cíle úspor jsou jasné, otázkou však zůstává: Kam až jsou občané ochotni zajít, aby pomohli městu z finanční bídy? K nalezení správné rovnováhy mezi úsporami a společenskou odpovědností je v politice potřeba dobrá ruka.