EU naléhá na Indii a Pákistán za de-eskalaci v konfliktu Kašmíru!
EU naléhá na Indii a Pákistán za de-eskalaci v konfliktu Kašmíru!
Dne 8. května 2025 vydala EU společně s Německem a 26 dalšími členskými státy naléhavou výzvu k výskytu vojenského konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Unie vyjadřuje velké znepokojení nad intenzivním napětím vyplývajícím z nedávného teroristického útoku a žádá obě strany, aby praktikovaly omezení, aby chránily život civilistů. EU také nabízí spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, aby přispělo k de -eskalaci. To se děje na pozadí nepřetržitě kritického konfliktu, který je zakořeněn v hraniční oblasti Kašmíru a obě země jsou silně polarizovány.
Konflikt o Kašmíru, který je považován za jeden z nejstarších teritoriálních sporů na světě, je stále silně formován vojenskými incidenty a ostrou rétorikou. Spouštěč současného napětí byl teroristický útok 22. dubna, ve kterém bylo v Džammú a Kašmíru zabito 26 lidí, většinou turistů. Indie za to obviňuje Pákistán, zatímco Islamabad tato obvinění odmítá. Ve dnech po útoku provedla Indie letecké údery do několika pákistánských destinací, které přiměly Pákistán k tempu.
Původ konfliktu
Konflikt má své kořeny v britské koloniální historii a divizi britské Indie v roce 1947, což vedlo k založení dvou států a Pákistánu. Jammu a Kaschmir's Maharadscha, Hari Singh, podepsal „nástroj přistoupení“ do Indie 26. října 1947, ale Pákistán tuto dohodu neuznává. Konflikt kašmíru má nejen politické, ale také ekonomické dimenze, protože region je známý svou vysoce kvalitní vlny Kašmíru.
V průběhu historie vedly Indie a Pákistán tři války, z nichž dva byly zabity. Řada kontroly (LOC), kterou Kašmír rozdělil od první války v letech 1947/48, je považována za jeden z nejnebezpečnějších limitů na světě. Napjaté vojenské činnosti obou zemí nedávno vzbudily obavy mezinárodních aktérů, včetně EU.
Atomové rizikové faktory
S ohledem na skutečnost, že obě země mají jaderné zbraně, je konflikt také zvýšeným rizikem komplexní vojenské kolize. Indie sleduje doktrínu „bez prvního použití“, takže vysvětlila, že nevyužívá jaderné zbraně, zatímco Pákistán považuje za počáteční možné použití jaderných zbraní. Odhaduje se, že Indie má 172 jaderných hlavic v Pákistánu kolem 170. Vojenská výzbroj obou národů a hrozba Pákistánu s odvetnými opatřeními poté, co indické letecké údery zvyšují obavy z možného eskalace konfliktu.Kromě toho Indie pozastavila smlouvu o vodě Indus z roku 1960, která v květnu 2025 reguluje používání vody mezi oběma zeměmi. Tato opatření dále zvyšují pravděpodobnost napětí, protože nedostatek vody v regionu také představuje výbušné téma. Konkurence o vodní zdroje by mohla vést k výbušné situaci v kombinaci s vojenskými konflikty.
diplomatické úsilí
EU a mezinárodní pozorovatelé varují před situací. Diplomatické kanály mezi Indií a Pákistánem jsou do značné míry blokovány a rychle implementovatelná řešení se zdají nerealistická. Historicky vzato, dřívější návrhy na řešení konfliktů, jako je dohoda o Shimla z roku 1972 nebo referendum požadované OSN, neměly žádný účinek. Zvýšené vojenské aktivity a politické napětí v regionu činí situaci zvláště napjaté na jaře 2025.
Situace v Kašmíru zůstává znepokojující s ohledem na probíhající násilné konflikty a politické rozdíly mezi oběma zeměmi. S ohledem na tuto složitost má úsilí EU ústřední význam ke snížení rizika většího konfliktu a ochranu utrpení civilního obyvatelstva v regionu.
Další informace o tomto tématu naleznete na adrese Zvw.de , , , , , , ,
| Details | |
|---|---|
| Ort | Jammu und Kaschmir, Indien |
| Quellen | |