Íránci v Kasselu: Válka jako naděje nebo strach režimu?

Íránci v Kasselu: Válka jako naděje nebo strach režimu?

Konflikt mezi Íránem a Izraelem vyvolal vzrušení také v Německu, zejména v íránské komunitě. Například v Kasselu žije více než 1100 Íránců, kteří se v různé míře ztotožňují se současným vývojem. Mnozí z nich doufají ve změnu režimu v Íránu, zatímco někteří se zároveň bojí tyto názory veřejně obhajovat. Khaled Mohtadi, 81letý íránský exulant, vážně ztratil kontakt s Íránem kvůli přísným komunikačním omezením režimu mullahů. Od jeho příchodu do Německa v roce 1985 se situace v jeho vlasti dramaticky změnila a rostoucí ceny potravin jsou jen jedním aspektem.

Leila Mohtadi, Khaledova dcera, která pracuje pro organizace migrantů a je členkou Poradního sboru pro cizince, shrnuje obavy Íránců v Německu. „Žijeme v neustálém strachu z represálií ze strany režimu,“ říká. Íránský režim vede válku proti Izraeli po celá desetiletí, která v současných útocích zaznamenala znepokojivou eskalaci. Leila vidí silnou touhu po svobodě – zejména u mladších generací v Íránu – a je přesvědčena, že islámská republika tuto válku nepřežije. Obavy z civilních obětí v Izraeli se navíc shodují s rostoucí touhou po stabilitě.

Reakce diaspory

Názory na izraelské útoky se v íránské diaspoře různí. Někteří, zejména monarchisté, podporují vojenskou akci proti íránskému režimu, zatímco jiní, jako například íránský doktorand Navid, který režim ostře kritizuje, jednoznačně odmítají bombardování civilistů. „Íránský lid nechce být osvobozen zvenčí, bojuje proti svým utlačovatelům,“ zdůrazňuje Neda Paiabandi, kurdská žena, která je aktivně zapojena do organizace „Woman Life Freedom Unity“.

Mezitím Vitaly Kivsh, židovský Němec-Izrael, také vyjadřuje svou podporu izraelskému útoku. „Svržení režimu v Teheránu je společným zájmem Izraele i íránského lidu,“ říká Kivsh a uznává, že je třeba, aby obě komunity v Německu spolupracovaly solidárně, aby se konflikt dále nezhoršoval. Naomi Tamir, studentka, je znepokojena humanitárními důsledky, ale věří, že preventivní úder je nevyhnutelný, aby byla zajištěna její vlastní bezpečnost.

Dlouhodobé perspektivy konfliktu

Analýza aktuálního vývoje varuje, že se situace může rychle zhoršit. Izrael usiluje o vojensko-technologickou převahu, ale nemůže zaručit, že rozhodně zasáhne íránská vojenská zařízení. Potenciál regionálního rozšíření konfliktu je vysoký. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že tento konflikt bude trvat tak dlouho, jak bude potřeba. Írán mezitím trpí těžkými ztrátami a zvažuje úpravu své válečné strategie. Írán by se mohl pokusit učinit konflikt ještě rozmanitějším a bolestivějším pro region, mimo jiné zablokováním strategicky důležitého Suezského průplavu, kudy se přepravuje 20 % světové ropy.

Celkově se zdá, že diplomatické řešení je daleko. Íránský ministr zahraničí naznačil, že Írán zastaví své útoky, pokud Izrael udělá totéž. V současnosti však nejsou v dohledu žádné skutečné diplomatické iniciativy, které by mohly tento konflikt uklidnit. USA naopak situaci sledují s jistou benevolencí k vojenskému oslabení Íránu, které by mohlo vyostřit napětí vůči režimu. Naděje izraelského vedení, že íránský lid povstane proti režimu mulláhů, však může zůstat dlouhodobě nenaplněná.