Merzovy plány na delší pracovní dny: většina Němců proti!

Merzovy plány na delší pracovní dny: většina Němců proti!

V Německu vyvolává debata o delší pracovní době mnoho kontroverzí. Kancléř Friedrich Merz oznámil plán zrušit klasickou osmihodinovou pracovní dobu a místo toho zavést maximální týdenní pracovní dobu. Většina obyvatel však podle Merkura tuto reformu odmítá. Zatímco firmy a asociace tento přístup podporují, odbory a zaměstnanci jsou skeptičtí.

Návrh přichází v době, kdy německá ekonomika, která byla v roce 2024 v recesi, vyžaduje větší flexibilitu a produktivitu. Merz zdůrazňuje, že k překonání ekonomických problémů je zapotřebí „více svobody, více pobídek k angažovanosti“. Objevují se také výzvy ke zrušení státního svátku za účelem vytvoření dalšího pracovního dne. Odborníci poukazují na to, že v mezinárodním srovnání je průměrná týdenní pracovní doba v Německu bez práce na částečný úvazek 40,2 hodiny, což je podle Deutschlandfunk o něco více než průměr EU 37,1 hodiny.

Reakce obyvatel

Průzkumy ukazují jasný obrázek: přibližně 73 procent zaměstnanců je proti myšlence neomezené denní pracovní doby. Přesto by 33 procent zaměstnanců na částečný úvazek bylo ochotno zvýšit počet odpracovaných hodin, pokud by za to byl připraven bonus. A 45 procent zaměstnanců na plný úvazek by si také umělo představit práci přesčas výměnou za nezdanitelné bonusy. To dodává debatě další váhu.

Nadace Hanse Böcklera však varuje, že přechod na delší pracovní dny by mohl představovat nejen zdravotní rizika, ale mohl by také zvýšit tlak na rodiny. Obavy o duševní zdraví pracovníků nejsou neopodstatněné. Duševní onemocnění se za poslední desetiletí zvýšilo téměř o 50 procent a mnoho společností se snaží nabídnout vhodná opatření pro zvládání stresu. Podle MediSinn nabízí odpovídající programy pouze asi 40 procent společností.

Role bezpečnosti práce

Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci hraje v této debatě důležitou roli tím, že se zaměřuje na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Jen asi 50 procent společností však provádí psychologické posouzení rizik, i když je to pro komplexní bezpečnost práce nezbytné. Odborníci varují před důsledky neadekvátních opatření: pracovní úrazy a zdravotní problémy způsobují nejen absence, ale také vysoké náklady pro firmy.

Jedno je jisté: diskuse o pracovní době a zdraví zaměstnanců nás bude znepokojovat i nadále. Otázkou zůstává, jak sladit potřebné úpravy a ochranu zaměstnanců, aniž by byly ohroženy „dobré časy“ v každodenní práci.