Merkelová v dialogu: Deset let po uprchlické krizi – ohlédnutí!

Merkelová v dialogu: Deset let po uprchlické krizi – ohlédnutí!

V pondělí 30. června bude v mediatéce ARD zveřejněn překvapivý rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Formát s názvem „10 let poté: Uprchlíci v rozhovoru s Angelou Merkelovou“ se zabývá uprchlickým hnutím z roku 2015 a zahrnuje rozhovory s pěti migranty ze Sýrie, Afghánistánu a Íránu. Je mezi nimi studentka, která žila v církevním azylu se svou rodinou, a také mladý pár, který se po příjezdu do Clausnitz v roce 2016 setkal s pokračujícím protestem. Tyto rozhovory, které byly natočeny 26. června v syrské restauraci v Berlíně, mají nejen osvětlit zkušenosti uprchlíků, ale také nastolit aktuální otázky ohledně integrace a sloučení rodiny. Jak uvádí Radio Herford, tento formát by mohl znovu rozproudit staré debaty.

Proč byla uprchlická krize v roce 2015 tak vlivná? Velmi kladně se k tomu vyjadřuje Angela Merkelová, která se v tomto období stala symbolem vstřícnosti politiky. Do Německa tehdy přišlo přes 1 milion žadatelů o azyl a Merkelová vždy zdůrazňovala, že Německo je schopno se s tímto přílivem vypořádat. Kritici se však obávali, že by Německo mohlo být přemoženo. V rozhovoru pro Deutsche Welle vysvětlila, že uprchlická situace není krizová, ale humanitární záležitost. Merkelová připomněla podporu mnoha lidí v Německu, včetně starostů a dobrovolníků, kteří dokázali velké věci.

Výhled do minulosti

Situace nebyla vždy jednoduchá. Na kulturu vítání vrhají stín zejména incidenty během silvestrovských oslav v Kolíně nad Rýnem v roce 2016, kdy byly ženy obtěžovány migranty. Merkelová uznala, že ne všechno jde ideálně a že existují vážné problémy, které je třeba řešit. Zpětný pohled na uprchlickou politiku ukazuje, že veřejné mínění je silně rozdělené. Podle průzkumu 60 % Němců věří, že země může tuto výzvu splnit, zatímco 40 % zůstává skeptických. Tyto obavy by mohly být umocněny pomalým pokrokem v integraci přistěhovalců na trh práce, kde práci našla necelá polovina z těch, kteří přišli od roku 2013..

Merkelová poznamenala, že příčiny migrace zůstávají nevyřešeny a EU v této oblasti nezavedla jednotný systém. Navzdory této výzvě však byly uvedeny pozitivní příklady úspěšné integrace, zejména školní kvalifikace mnoha migrantů.

Politika a názory

Politické názory na téma uprchlické politiky se značně liší. Politici jako Irene Mihalic ze Zelených zdůrazňují, že je správné neuzavírat hranice, Lars Castellucci z SPD zase kritizuje, že nedostatečné zapojení evropských partnerů bylo chybou. AfD, která politicky těžila z nespokojenosti s uprchlickou politikou, je v ostřejším světle..

Někteří bývalí politici, včetně Thomase de Maizière, poznamenávají, že Německo zvládlo krizi dobře, zatímco jiní, jako Horst Seehofer, popsali situaci v roce 2015 jako „vládu nespravedlnosti“. Sama Merkelová opakovaně prosazovala, aby se situace jako z roku 2015 již neopakovala. I když počet žadatelů o azyl od roku 2016 klesá, výzva vracet odmítnuté žadatele o azyl do jejich domovských zemí zůstává.

Diskuse kolem Merkelové uprchlické politiky a pozitivních i negativních zkušeností z posledních let se jistě znovu ujme její nadcházející televizní akce a mohly by poskytnout důležité impulsy do budoucna. WDR poukazuje na to, že tyto rozhovory by mohly vyvolat nové debaty a že společnost zůstává v otázce migrační politiky rozdělená, což zdůrazňuje pokračující význam tohoto problému.