Diplomatická naděje? Wadephul se v Ženevě setkává s íránským ministrem!

Diplomatická naděje? Wadephul se v Ženevě setkává s íránským ministrem!

Uprostřed současného napětí na Blízkém východě se rýsuje nová kapitola konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Ministr zahraničí Johann Wadephul se v pátek v Ženevě setká s íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghchi. Oznámil to list Süddeutsche Zeitung a představuje společnou akci států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a arabských sousedů Íránu. Vzhledem k napjaté situaci Wadephul přeplánoval svou původní cestu přes Libanon, Sýrii a Izrael a místo toho navštívil Saúdskou Arábii, Katar a Omán, aby hledal diplomatická řešení.

Během tohoto vývoje, vyvolaného izraelským útokem na několik íránských cílů, včetně jaderného zařízení Nathan, zůstává konflikt na Blízkém východě napjatý. Ve čtvrtek provedl Izrael přes noc útok na základě obvinění, že Írán je blízko dokončení infrastruktury schopné jaderných zbraní. Rozvědky naznačují, že Teherán tajně pracuje na výrobě jaderné bomby. Jan Busse z univerzity Bundeswehru v Mnichově jasně říká, že ačkoli je Írán technicky schopen poskytnout dostatek vysoce obohaceného uranu až pro deset jaderných bomb, zatím nemá operační zbraň.

Diplomatické úsilí a vojenská eskalace

Snahy o nalezení diplomatického řešení se zdají téměř beznadějné vzhledem k vývoji vojenského konfliktu i jaderného napětí. Írán na izraelský útok odpověděl intenzivní raketovou palbou a oznámil, že bude pokračovat ve svém jaderném programu. Wadephul zdůraznil, že Teherán musí přijmout opatření k budování důvěry a ověřitelná opatření, aby mohl smysluplně vyjednat řešení. Na tomto pozadí byla zrušena plánovaná jednání v Ománu, která byla připravována během téměř dvouměsíčních jednání mezi USA a Íránem za zprostředkování Ománu, neboť jednání na téma obohacování uranu stagnují.

Téměř dva roky po jednostranném odstoupení USA od vídeňské jaderné dohody z roku 2015 aktuální vývoj ukazuje na křehkost bezpečnostní situace v regionu. Prezident Donald Trump tehdy vyzval k „bezpodmínečné kapitulaci“, ale řekl, že další jednání jsou možná. Prostředí těchto nejistých jednání je zastíněno geopolitickou realitou, v níž Izrael a Írán operují v neustálém cyklu leteckých útoků a vojenských hrozeb.

Jaderná otázka zůstává ústřední

Eskalace kolem íránského jaderného programu má kořeny v 60. letech minulého století. Írán v té době zahájil svůj jaderný program podporovaný USA, což však následně vedlo ke stále složitější geopolitické bezpečnostní situaci. Zprávy od ZDF ukazují, že Írán má nyní přístup k významným zásobám vysoce obohaceného uranu a panují obavy, že vojenské útoky mohou íránský jaderný program krátkodobě pouze oddálit.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v květnu 2023 zjistila, že Írán v prvních třech měsících roku prudce zvýšil své zásoby 60 procent obohaceného uranu. Otázkou přitom zůstává, jak Washington a Teherán po těchto nových útocích přistoupí k vojenským a diplomatickým řešením. Pozorovatelé se shodují, že nebezpečí velké vojenské eskalace na Blízkém východě by se nemělo podceňovat, zatímco proíránské milice v regionu jsou zatím opatrné.

Tvrzení a obavy kolem íránského jaderného programu pravděpodobně zůstanou dominantní i v nadcházejících dnech, zejména s nadcházejícím setkáním ministrů zahraničí v Ženevě. Uvidí se, zda má diplomacie šanci najít řešení ve stínu války, nebo zda budeme muset spirálu násilí nadále sledovat.