Bezmoc Evropy na Blízkém východě: Trumpovi chybí jasné poselství!

Bezmoc Evropy na Blízkém východě: Trumpovi chybí jasné poselství!

Konflikt na Blízkém východě zůstává ústředním tématem mezinárodních vztahů, zejména pro Evropu, která v této složité situaci jen stěží získává vliv. Americký prezident Donald Trump v pátek tvrdě komentoval nedávná ženevská jednání mezi evropskými ministry zahraničí a jejich íránskými protějšky, která podle něj „nedosáhla ničeho“. Trump dává najevo, že Írán nechce komunikovat s Evropou, ale pouze s USA. Vzhledem k tomu, že přípravy na možné americké nálety na íránská jaderná zařízení jsou v plném proudu, diplomatická role Evropy v této záležitosti je znovu zpochybňována. Podle Jana Techaua z Eurasia Group nemá Evropa v diplomacii Blízkého východu téměř žádný význam a Izrael a USA ji nekonzultují.

Situace je o to složitější, že EU se v minulosti snažila postavit se jako prostředník v jaderném konfliktu s Íránem. Toto úsilí začalo společným komplexním akčním plánem (JCPOA), ale od vystoupení USA v roce 2018 a selhání platebního mechanismu INSTEX Evropa výrazně ztratila vliv. Nedávný vývoj, včetně války, která začala 13. června 2025, také jasně ukazuje, že Evropa není hybnou silou ani prostředníkem současné krize.

Rozdíly v rámci EU

Ministři zahraničí EU jsou pod tlakem, aby zahájili rychlá jednání s ohledem na eskalaci v Íránu. V rámci Unie však existují značné rozdíly. Země jako Polsko a Maďarsko jsou proizraelské, zatímco jiné, jako Irsko a Španělsko, kritizují izraelskou vládu. Jednotná zahraniční politika, která by zohledňovala rozdílné názory členských zemí, není v současné době v dohledu. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová zdůrazňuje potřebu diplomacie při řešení íránského jaderného programu, zatímco analytici jako Techau poukazují na minulé nesprávné interpretace EU, které vedly k nesprávnému posouzení hrozby, kterou představuje Írán vyzbrojený jadernými zbraněmi.

Ekonomické důsledky mohou být značné. Jako potenciální zátěž pro evropskou ekonomiku jsou uváděny vyšší ceny ropy a možné blokády ve strategicky důležitém Hormuzském průlivu. Navzdory těmto výzvám by se EU mohla pokusit znovu získat půdu pod nohama v regionálním dialogu s Íránem a jeho arabskými sousedy prostřednictvím ekonomických pobídek a diplomatické podpory ke zmírnění napětí.

Lidskoprávní aspekty

Jak se situace vyvíjí, stav lidských práv v Íránu se stává dalším kritickým bodem. EU opakovaně vystupovala proti násilnému potlačení protestů v Íránu, zejména po smrti Mahsy Aminiho v září 2022. Navzdory výzvám je vysoká představitelka EU i nadále odhodlána prosazovat jadernou dohodu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní. ESVČ koordinuje vztahy s Íránem, i když EU v současné době v zemi nemá vlastní delegaci.

Jak pokračují diskuse o diplomatických řešeních, vliv americké zahraniční politiky na evropskou strategii je stále zřetelnější. V této oblasti napětí Ursula von der Leyen vyzývá k dodržování mezinárodního práva a diplomatickému řešení konfliktu. I když ministři zahraničí EU projednávají situaci ve shodě, společná linie často selhává kvůli vnitropolitickým okolnostem a rozdílným zájmům členských států. Další kroky EU se teprve uvidí, protože tlak ze současného vývoje bezpečnostní politiky sílí.