Hraniční kontroly mezi Německem a Polskem: chaos a kritika!

Hraniční kontroly mezi Německem a Polskem: chaos a kritika!

Od pondělí 6. července 2025 budou na německo-polské hranici probíhat obousměrně kontroly Jihoněmecké noviny hlášeno. Důvodem tohoto opatření jsou již zavedené německé hraniční kontroly, které byly zavedeny v reakci na nárůst nelegální migrace. Polský premiér Donald Tusk zdůrazňuje potřebu této „symetrie“ a kritizuje německé kontroly jako nepřijatelné, protože by mohly ohrozit Schengenskou dohodu.

Situace na hranicích je napjatá. Polští dělníci, kteří pravidelně dojíždějí do Německa, už uvízli v dlouhých dopravních zácpách. Navíc se aktivizují samozvaní pohraničníci napojení na pravicově extremistické poslance a provádějí nezákonné kontroly. Robert Bąkiewicz, jeden z takových poslanců, šíří tvrzení, že Německo záměrně posílá migranty, často zločince, do Polska, aby destabilizovalo zemi.

V centru pozornosti migrace a ochrana hranic

Od prvních kontrol, které Německo zavedlo na hranicích s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem v říjnu 2023, se ukázal trend, který by se mohl v příštích měsících zhoršit. Ministryně vnitra Nancy Faeserová z SPD oznámila, že od září 2024 budou zpřísněny kontroly na všech německých hranicích s cílem bojovat proti nelegální migraci a souvisejícím bezpečnostním rizikům. Také rakouský ministr vnitra Gerhard Karner již signalizoval, že Rakousko nepřijme odmítnuté lidi, což situaci dále komplikuje.

EU je také pod tlakem reformovat svou politiku ochrany hranic. Ochrana hranic EU se od roku 2015 přizpůsobila přílivu uprchlíků a nelegálních migrantů. Cílem článku 3 Smlouvy o EU je vytvořit společné standardy pro kontroly na vnějších hranicích. V rámci nových opatření ke zlepšení ochrany hranic bude posílena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex, která má nyní stálou zásobu 10 000 příslušníků pohraniční stráže.

Aktuální čísla ukazují, že v Německu bylo v první polovině roku 2024 podáno přes 61 000 žádostí o azyl. To kontrastuje s 27% poklesem počtu uprchlíků vstupujících do EU přes Středozemní moře v roce 2024. Evropská politika ochrany hranic se musí zabývat výzvami, jako jsou smíšené migrační toky, dědictví pandemie COVID-19 a rostoucí obavy o bezpečnost. Tusk uvádí, že Polsko od roku 2021 obdrželo přes 25 000 žádostí o pomoc na hranicích s Běloruskem.

Reakce na nová opatření

Vývoj se setkal se smíšenými reakcemi. Zatímco někteří evropští politici projevují pochopení, v Polsku a dalších zemích začínají být jasné obavy ze zvýšeného počtu uprchlíků. Azylový kompromis, který Tusk odmítá, by mohl znamenat, že by Polsko nemuselo přijímat další uprchlíky. Spolková policie již nahlásila 3777 odmítnutí na německo-polské hranici mezi zářím 2024 a dubnem 2025, což ilustruje naléhavost situace.

Polské humanitární organizace zároveň poukázaly na to, že vláda dělá málo pro to, aby zastavila uprchlíky na cestě na západ. Právník Filip Rakoczy z Nomady si všímá, že uprchlíků, kteří jsou nyní registrováni, přibývá. Tlak na EU, aby vytvořila jednotnou a humánní migrační politiku, roste, což bude dále živit debaty o azylových otázkách.

Nadcházející kontroly a s nimi spojené politické napětí již naznačují, že diskuse o migraci a ochraně hranic v Evropě zdaleka nekončí. Výzvy jsou velké a teprve se uvidí, jak zúčastněné státy na nové okolnosti zareagují.