Kritika Netanjahuovy politiky: 150 expertů požaduje pro Německo změnu kurzu

Kritika Netanjahuovy politiky: 150 expertů požaduje pro Německo změnu kurzu

V současné politické scéně je téma blízkovýchodního konfliktu přítomnější než kdy jindy. Důvodem je ostrá kritika pravicově extremistické vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle zprávy Deutschlandfunk vidí přes 150 odborníků z různých oblastí potřebu radikální změny kurzu německé politiky na Blízkém východě. Tito experti zdůrazňují naléhavou výzvu k vedení války podle mezinárodního práva s cílem zvýšit tlak na zastánce tvrdé linie na obou stranách, včetně uvalení zákazů cestování a zmrazení majetku.

Politická doktrína raison d'état, která je často kladena nad právní a morální závazky Německa, je odborníky vnímána jako problematická. Tato doktrína nejenže ignoruje základní práva Palestinců, ale ignoruje i osud izraelských rukojmích. Výzva podepsaná známými osobnostmi, včetně bývalého šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella a bývalé vysoké komisařky OSN pro lidská práva Mary Robinsonové, přináší do hry historickou odpovědnost Německa za holocaust. Děje se tak s ohledem na ochranu židovského života a boj proti antisemitismu s důrazem na to, že reparace nesmí být prováděny na náklady třetích stran.

Právní rámec

Ale co status Palestiny? Mezinárodněprávní situace s sebou přináší řadu otázek. Přibližně 150 zemí již uznává Palestinu jako stát nebo to plánuje učinit. Podle Tagesschaua mnoho západních vlád, včetně Německa, podporuje dvoustátní řešení, v němž Palestina zahrnuje Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a východní Jeruzalém. Toto řešení, které vyžaduje právně zakotvenou definici státu, stanoví tři centrální kritéria: státní lid, státní území a efektivní státní moc. Zatímco obyvatelstvo Palestiny splňuje kritéria státního lidu, otázka efektivní státní moci zůstává kontroverzní. Wikipedie poukazuje na to, že autonomní orgány na Západním břehu Jordánu a Hamás v pásmu Gazy tvoří kontroverzní kontrolní orgány.

Zvláště zajímavé je, že Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že izraelská politika osídlování je v rozporu s mezinárodním právem. V této souvislosti je diskutována i otázka, zda právo lidu na sebeurčení může kompenzovat nedostatek státní moci. Politický tlak prostřednictvím uznání Palestiny by jistě mohl přispět k tomu, aby byl Izrael donucen brát své závazky vyplývající z mezinárodního práva vážně, i když předchozí uznání měla zatím malý účinek.

Výzvy dvoustátního řešení

Existuje široká podpora pro myšlenku dvoustátního řešení, ve kterém existuje Izrael i Palestina, ale realizace zůstává plná problémů. V cestě pokroku stojí zejména dohoda o přijatých hranicích a velký počet nelegálních osad na Západním břehu Jordánu. Izraelské bariéry také brání skutečnému spojení mezi izraelským a palestinským územím. denní zprávy uvádí, že palestinská strana požaduje linii příměří z roku 1967 jako hranici, ale to Izrael nepřijímá. Cesta k uznání nezávislé palestinské vlády je protkaná politickými a územními překážkami, které je těžké překonat.

Souhrnně lze říci, že situace v regionu a zejména diskuse o dvoustátním řešení zůstává extrémně výbušná. Jak bude mezinárodní společenství reagovat na požadavky a zda bude skutečně zahájen nový kurz německé politiky na Blízkém východě, se teprve uvidí.