Thomas Baader: Život pro úřad péče o mládež - sbohem po 27 letech
Thomas Baader se loučí po 27 letech ve funkci vedoucího úřadu péče o mládež v Ludwigshafenu a uvažuje o výzvách a změnách.

Thomas Baader: Život pro úřad péče o mládež - sbohem po 27 letech
Blíží se čestné rozloučení: Thomas Baader, obětavý vedoucí úřadu péče o mládež v okrese Porýní-Falc, se po působivých 27 letech loučí se zaslouženým důchodem. Od roku 1998 se Baader plně zavázal zajistit, aby mladí lidé v jeho regionu dostávali podporu, kterou potřebují. V rozhovoru před svým odchodem do důchodu mluvil o emocionálních výzvách, s nimiž se během všech těch let potýkal, stejně jako o neustálých společenských změnách a akutním nedostatku kvalifikovaných pracovníků, které každodenně staví úřad péče o mládež před velké úkoly. Zdůraznil, že tato práce vyžaduje „nervy jako ocel“, což výstižně popisuje tlak a odpovědnost, kterou tato pozice obnáší. Baader také pojmenoval „šílenou situaci“, která ilustruje, jak náročná byla jeho práce.
Rozloučení s Baaderem bylo nejen příležitostí k osobním slovům, ale také okamžikem k zamyšlení nad stavem úřadů péče o mládež v Německu. Problémy jsou obrovské a ovlivňují celé odvětví. Jak uvádí WDR, ochrana dětí v Severním Porýní-Vestfálsku je velmi ohrožena kvůli přetíženým úřadům péče o mládež. Průzkum mezi téměř 200 úřady sociální péče pro mládež ukázal, že zhruba polovina z nich je často nebo trvale přetížena, zejména ve všeobecných sociálních službách (PSV). Poplašný signál, který rodinná politička SPD Nina Andrieshen popsala jako „absolutní poplašný signál“. Vyžaduje jasné struktury pro optimalizaci zpracování případů a zlepšení podpory pro zaměstnance.
Výzvy pro úřady sociální péče pro mládež
Potíže, se kterými se potýkají úřady péče o mládež, nejsou triviální. Děsivá statistika z výzkumu WDR ukazuje, že téměř 150 úřadů péče o mládež v Německu uvádí, že nemohou dobře zajistit ochranu dětí. Příklady jako v Gelsenkirchenu, kde je 20 % pozic v ASD neobsazených, jasně ukazují, jak vážný je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Sociální pracovník zde pracuje občas na 65 případech – to je dvakrát více, než je doporučeno.
Dalším bodem, který nelze přehlédnout, je nedostatek prostoru pro umístění ohrožených dětí. Více než 80 % úřadů péče o mládež uvádí, že mají nedostatek míst pro krátkodobé i trvalé ubytování. V 58 % těchto kanceláří prostě musely děti zůstat se svými rodinami déle, než je rozumné. V praxi to znamená, že 12 % úřadů péče o mládež bylo nuceno umožnit nezletilým přenocovat ve svých kancelářích. Tyto závažné okolnosti jsou zaměstnanci vnímány jako neúnosné.
Potřeba jednat je naléhavá
Odborový svaz Verdi již formuloval jasné požadavky: zavedení horní hranice 28 případů na pozici na plný úvazek v ASD je nezbytné pro usnadnění situace. Poslanec FDP Marcel Hafke je navíc toho názoru, že rychlý dohled nad městskými úřady sociální péče pro mládež je nezbytný. Potřeba jasných standardů a podpory je stále jasnější.
Rezignace Thomase Baadera není jen koncem jedné éry, ale také vrhá světlo na hlavní výzvy, které úřady péče o mládež v průběhu let překonaly. I když jeho čas ve funkci ředitele nyní končí, zůstává otázka: Jak lze ochranu dětí v Německu v budoucnu lépe zaručit? Téma, které se jistě týkalo i Baadera a týká se nás všech.