Kongres USA škrtá miliardy za vysílání – co to pro nás znamená?

Kongres USA škrtá miliardy za vysílání – co to pro nás znamená?

V americkém mediálním prostředí hrozí velké pozdvižení: 18. července 2025 americký Kongres schválil zákon, který omezuje zahraniční pomoc i federální financování veřejnoprávních vysílacích společností. Stalo se tak těsnou většinou ve Sněmovně reprezentantů, kde hlasovalo 216 pro ku 213 ne. Senát již dříve hlasoval pro škrty poměrem hlasů 51 ku 48 na začátku téhož dne. Boyen's Media hlášeno.

Celkově zákon počítá s úsporami kolem devíti miliard amerických dolarů (přibližně 7,7 miliardy eur), přičemž škrty ve výši 1,1 miliardy amerických dolarů se dotknou zejména „Coporation for Public Broadcasting“ (CPB). CPB je zodpovědná za distribuci státních mediálních prostředků organizacím, jako je National Public Radio (NPR) a Public Broadcasting Service (PBS), které společně podporují více než 1500 místně spravovaných veřejnoprávních televizních a rozhlasových stanic.

Politické pozadí a reakce

Mluvčí prezidenta Donalda Trumpa označila toto rozhodnutí za krok k obnovení „fiskálního rozumu“. Odstranění prostředků by mělo směřovat také ke zvýšení důvěry občanů v média. Senátor Erich Schmitt řekl, že vysílatelé zneužili důvěru amerického lidu a byli pohlceni levicově extremistickými ideologiemi. Toto prohlášení přichází v kontextu, ve kterém je veřejné financování provozovatelů vysílání stále více kriticky vnímáno FAZ hlášeno.

Výkonná ředitelka NPR Katherine Maherová již varovala před negativním dopadem škrtů ve financování na komunity a voliče. Poukázala na vysokou úroveň důvěry Američanů ve veřejnoprávní vysílání; Téměř tři ze čtyř občanů tvrdí, že těmto orgánům důvěřují, pokud jde o varování související s bezpečností. Kritici se obávají, že regionální vysílací stanice, které úzce spolupracují s NPR a PBS, budou obzvláště těžce zasaženy.

Historická klasifikace a diskuse

Zajímavý je historický pohled na financování NPR a PBS. Již v roce 2012 republikáni jako Mitt Romney prosazovali krácení prostředků, což vedlo k vášnivé debatě v tehdejších prezidentských volbách. Prezident Obama dokonce zašel tak daleko, že spojil Romneyho se „Sezamovou ulicí“, aby mobilizoval voliče. V současné debatě Trump také označil financování NPR za „totální podvod“ a obvinil provozovatele vysílání z šíření dezinformací, což dále přiživuje diskusi o objektivitě zpravodajství. Globální zaměření zdůrazňuje.

Současná situace vyvolává otázky o objektivitě a politických vlivech. Kritici jako Uri Berliner, bývalý redaktor NPR, již vyjádřili obavy z údajné politické zaujatosti. Diskuse o tom, zda média odrážejí realitu nebo slouží politickým agendám, jsou v USA i v Německu vysoce výbušné. Zatímco v Německu se stále diskutuje o lepším vybavení veřejnoprávního vysílání, v USA se jako varianta vidí zrušení státních médií.

S blížícím se podpisem prezidenta Trumpa se může mediální krajina v USA zásadně změnit. Dopad škrtů na místní vysílací společnosti a programy by mohl významně ovlivnit poskytování informací ve venkovských oblastech a dále podnítit již tak napjatou debatu o důvěryhodnosti médií.