Policista pod palbou: zmaření trestu po krvavém zločinu v Aschaffenburgu!

Policista pod palbou: zmaření trestu po krvavém zločinu v Aschaffenburgu!

V lednu 2024 došlo v Aschaffenburgu k šokujícímu krveprolití: duševně nemocný muž zabil dva lidi, čímž se do centra pozornosti dostala celá diskuse o prevenci násilných činů a léčbě duševně nemocných lidí v Německu. Zločin však měl kořeny již v incidentu, který se odehrál před několika měsíci. V srpnu 2024 měl pachatel, kterému bylo v té době 28 let, podle obžaloby napadnout svou přítelkyni, škrtit ji a poranit nožem. I přes tento násilný útok policie případ nevyšetřovala. To vyvolává otázky, které již klade státní zastupitelství v Coburgu: Proč nebyly podniknuty žádné kroky k vyšetření hrozby?

Policista, který v tomto případu figuroval, je nyní souzen za maření trestu ve funkci. Podle obžaloby má vědomě mařit trestní stíhání pozdějšího pachatele. Existuje podezření, že po útoku vzal podezřelého do vazby, aniž by pokračoval v řádném vyšetřování. Devětadvacetiletý policista se na začátku procesu k obvinění nevyjádřil, za což by mu nyní mohl být uložen trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

Projekty včasné intervence a prevence

Tragické události v Aschaffenburgu jsou součástí širšího problému, který se týká společnosti: Jak lze takovým násilným činům předcházet? Například v Severním Porýní-Vestfálsku byl zahájen preventivní projekt „PeRiskoP“, jehož cílem je identifikovat osoby s rizikovým potenciálem v rané fázi. Projekt podporuje spolupráci mezi policií, zdravotnickými úřady, školami a nápravnými zařízeními. Cílem je zabránit tomu, aby duševně nemocní lidé byli ve společnosti přehlíženi a včas nerozpoznali nebezpečí, které by z nich mohlo hrozit. V diskuzi o prevenci násilných činů se také upozorňuje na současnou stigmatizaci duševně nemocných lidí, která často stále představuje překážku včasné identifikace. Počet duševně nemocných pachatelů se v posledních letech zvyšuje, jak ukazují rostoucí statistiky: v roce 2022 se podíl psychopatologických diagnóz pohyboval kolem 16 % závažných násilných trestných činů.

Důležitým hlasem v tomto diskurzu je Německá společnost pro psychiatrii a psychoterapii, psychosomatiku a neurologii (DGPPN), která v pozičním dokumentu zformulovala doporučení pro prevenci násilných činů. Zdůrazňuje se, že stávající právní možnosti by měly být využívány důsledněji bez nutnosti nových zákonů. Cílem musí být ochrana jak ochrany obyvatelstva, tak práv duševně nemocných. Důležitým krokem by mohlo být rozšíření pečovatelských struktur, integrační pomoci a sociálně psychiatrických služeb s cílem minimalizovat riziko násilných činů.

Otázkou nakonec zůstává, jak lze navrhnout zákony a sociální struktury tak, aby byli pachatelé i potenciální oběti včas chráněni. Vzhledem k aktuálnímu vývoji v případu policisty a podezřením vůči duševně nemocnému muži z Aschaffenburgu je o čem přemýšlet a diskutovat.