Studentský projekt v Pasově: Židovská historie bojuje za zviditelnění!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Studentský projekt v Pasově se věnuje židovské historii města, zkoumá odkaz rodiny Bernheimů a zaměřuje se na kulturu vzpomínání.

Ein Schülerprojekt in Passau widmet sich der jüdischen Geschichte der Stadt, erforscht das Erbe der Familie Bernheim und zielt auf Erinnerungskultur.
Studentský projekt v Pasově se věnuje židovské historii města, zkoumá odkaz rodiny Bernheimů a zaměřuje se na kulturu vzpomínání.

Studentský projekt v Pasově: Židovská historie bojuje za zviditelnění!

V Pasově, městě s bohatou židovskou historií, se studenti Gymnázia Leopoldinum věnují kultuře vzpomínání. Pod vedením Antje Spielberger zahájilo 16 studentů projekt „Jewish to go“ v rámci P-semináře. Ústředním hráčem je Omid Babakhan, který se zajímá zejména o starou komerční budovu, která kdysi patřila židovské kupecké rodině Bernheim. Navzdory hluboké historii, kterou tato budova uchovává, stále není známo, co pro město a jeho židovskou minulost znamená. Podle zprávy od Nedělní noviny Skupina by ráda instalovala tabule s QR kódy na historická místa, aby byla historie hmatatelná pro každého.

Rodina Bernheimů, která kdysi působila v Pasově kolem roku 1898 až 1935, má zajímavou minulost. V období před druhou světovou válkou nejen úspěšně podnikala, ale byla i součástí městského života. Tak řečeno Dolní Bavorsko Wiki že Alfred a Berta Bernheimovi byli v roce 1935 nuceni prodat svůj podnik. Na své kořeny v Pasově vzpomínají i potomci rodiny, kteří dnes žijí roztroušeně po Francii, Izraeli, USA a Velké Británii. Návštěva města Bernheimovou rodinou v roce 2008 potvrdila toto trvalé dědictví a zájem o jejich historii.

Paměť a rezonance

I přes intenzivní přípravu a pozitivní ohlasy, které projekt získal, však zůstávají žádosti města Pasova o podporu bez odezvy. To vyvolává otázky, jak vážně město zachází se svou vlastní historií. Děkan Jochen Wilde projekt ocenil a rád by aktivně přispěl k oživení kultury vzpomínání. Byla založena iniciativní skupina s cílem vytvořit „cestu vzpomínání“. Zda vedení města vyhoví přáním studentů a zda dojde k většímu zapojení veřejnosti, se teprve uvidí.

V širším kontextu je zvláště aktuální diskuse o kultuře vzpomínání. V posledních letech se změnil pohled na to, jak se společnost vypořádává s nacionálně socialistickou minulostí. Debata o inkluzivním přístupu k paměti a otázka, jak lze migranty integrovat do této kultury, se stala výbušnější. Článek od bpb se zabývá tímto aspektem a ukazuje, že mnoho hlasů a vzpomínek, které jsou součástí rozmanitosti společnosti, zůstalo dosud nevyslyšeno. Kultura vzpomínání po přistěhovalectví by mohla pomoci zapojit všechny do diskuse.

Závěrem zbývá říci, že angažovanost studentů Gymnázia Leopoldinum je důležitým znakem toho, že židovská historie města by neměla být zapomenuta. Výzvy, které stále existují, jsou stejně zřejmé jako příležitosti, které vyplývají z nových přístupů a účasti veřejnosti.