Marburg's Bridges: Dostupnost zůstává hlavním nevyřešeným problémem!
Marburg diskutuje o dostupnosti lávek pro pěší. Zaměřte se na opatření a plánované projekty pro lepší dostupnost.

Marburg's Bridges: Dostupnost zůstává hlavním nevyřešeným problémem!
V Marburgu se vše točí kolem dostupnosti. Politička SPD Asmah El-Shabassy nedávno položila zajímavou otázku vedoucímu stavebního odboru Dr. Michaelu Kopatzovi z Climate List: Jak je to s dostupností našich lávek pro pěší? Pohled na pět nejznámějších mostů ve městě ukazuje, že realita tak úplně neodpovídá požadavkům.
Pět mostů – Duhový most na Richtsbergu, Hildegard-Hamm-Brücher-Steg u Südbahnhof, Schulepark-Steg, Adolf-Reichwein-Steg nedaleko Aquamaru a Luis-Adorf-Steg – nesplňuje požadavky na maximální sklon 6 %. Toto téma se týká mnoha lidí v Marburgu, protože jak se dozvídáme od Juri Asthina, s kočárky nejsou žádné velké problémy, ale na mostě Südbahnhof platí omezení.
Každodenní příběhy postižených
Heidi Beredes, která spoléhá na chodítko, popisuje své výzvy na Hildegard-Hamm-Brücher-Steg. "Sklon je příliš strmý," vysvětluje. Tomuto mostu se vyhýbá i Ole Brötschmann, který je na invalidním vozíku, protože ztěžuje přístup na trať. To ukazuje, že dostupnost není jen módní slovo, ale ovlivňuje každodenní životy bezpočtu lidí.
Jak se Marburg staví ke zlepšení situace? V rozhovoru s Dr. Kopatz zjistil, že předběžné plány na nahrazení Hildegard-Hamm-Brüche-Seg již byly zahájeny. Představení je plánováno na začátek roku 2026. U ostatních mostů se v současnosti neplánují žádná zásadní opatření. Zajímavostí je, že Adolf-Reichwein-Steg bude v říjnu 2025 otevřen pro cyklistickou dopravu, protože její zábradlí nesplňuje požadavky pro chodce.
Další vývoj
Duhový most spadá pod Integrovanou koncepci rozvoje obce, což vzbuzuje naděje na budoucí zlepšení. Luis-Adorf-Steg je v odpovědnosti Hessen Mobil, což ztěžuje komunikaci o jeho stavu.
Jaký je ale obecný stav dostupnosti v Německu? Nedávná studie ukazuje, že ve dvou ze tří případů nejsou lidé se zdravotním postižením zahrnuti do plánovacích procesů. A to i přesto, že dvě z pěti velkých měst se snaží přijímat cílená opatření na podporu dostupnosti. Autor studie Albrecht Rohrmann varuje, že ve většině měst nad 50 000 obyvatel není dostatečně seriózní úsilí.
Výsledky této studie jsou alarmující. Pouze 252 z 619 větších měst a čtvrtí v Německu má systematické plánovací aktivity k implementaci Úmluvy OSN o osobách se zdravotním postižením, která platí již léta. Více než 60 % obcí nezahrnuje dotčené do svého plánování. Jak poznamenává Leander Palleit z Německého institutu pro lidská práva, přístupnost je zákonná povinnost.
Ať už v kině, divadle nebo na koncertě – výzvy pro lidi s postižením zůstávají velké. Je proto důležité, aby město Marburg a další komunity v zemi konečně přijaly opatření a vytvořily udržitelná řešení. Návrhy na zlepšení již byly předloženy státnímu ministrovi kultury, ale jak se slova stanou činy, to se teprve uvidí.
Dostupnost je výzvou, která se týká nás všech. Musí být urychleně zahájena opatření zaměřená na budoucnost, aby se v Marburgu i mimo něj konečně mohlo něco pohnout.