Lola Weippert: Srdcem švábsky – tak žije moderátorka svou vlast!

Lola Weippert: Srdcem švábsky – tak žije moderátorka svou vlast!

Známá moderátorka Lola Weippert, 29 let a původem z Rottweilu v Bádensku-Württembersku, dává na svých sociálních sítích najevo svůj hluboký vztah ke své vlasti a švábskému dialektu. V aktuálním Instagramový příspěvek Přemýšlí o tom, jak důležitý je pro ni výraz „desch brudal“ – tato věta v ní vyvolává silný pocit domova. Slyšet „Grüß Gott“ nebo dostávat svačinu s lahodnými pochoutkami je pro Weippertovou součástí typického švábského životního postoje, který si zachovává v každodenním životě, i když pro práci mluví spisovnou němčinou.

Vesperbrettl je oblíbená forma studeného občerstvení v Bádensku-Württembersku, která se obvykle skládá z chleba, klobásy, sýra nebo zeleniny. V Bavorsku se podobné jídlo nazývá svačina. Tento kulinářský výraz regionu je součástí jejích kořenů stejně jako samotný dialekt, který zachycuje na krátkém videu, které natáčí s jinou ženou ve švábštině. „To se často stává, když se potkají dva Švábové,“ komentuje to a zdůrazňuje zvláštní kulturní kontext, který jazyk může přinést.

Význam alemanštiny

Švábský dialekt je součástí větší lingvistické rodiny známé jako alemanština. Tato jazyková komunita sahá až k Johannu Peteru Hebelovi, který ve svých „Alemanských básních“ v roce 1803 formuloval stručný výraz pro „totalitu lidí“. Alemanština sama o sobě je vzrušující směsí germánských, keltských a gallo-římských prvků, podpořených vlivy z italštiny, hebrejštiny a francouzštiny. Pro mnohé, včetně Weipperta, je tento dialekt součástí jejich vlastní identity.

Alemanština má některé pozoruhodné rysy, které ji odlišují od ostatních německých dialektů. Existují pouze tři gramatické pády a genitiv není tvořen koncovkou jako ve standardní němčině, ale předložkou „vom“. Články a zdrobněliny jsou také mnohým mluvčím známé, jako například „der Butter“ místo „die Butter“ nebo často používané „Brötle“ pro malé rohlíky.

Dialekt jako znak identity

Celkově se alemansky mluví nejen v Bádensku-Württembersku, ale také v dalších regionech, jako je Švýcarsko, Lichtenštejnsko a části Rakouska, Itálie a Francie. Podle regionálních průzkumů existuje v Bádensku-Württembersku mnoho mluvčích dialektu, kteří se cítí být součástí této kulturní komunity. O živém používání tohoto jazyka v digitálním prostoru svědčí i vlastní verze Wikipedie v alemanštině.

Když Lola Weippertová mluví o svém dialektu, můžete cítit vášeň, kterou má pro svou vlast. Ať už si užíváte nástěnku s občerstvením nebo se bavíte ve švabachu, moderátorka nosí „švábštinu v srdci“ a ukazuje, jak důležitá je regionální identita v dnešním často globalizovaném světě. Nářečí je pro ně nejen prostředkem komunikace, ale také nezbytnou součástí jejich osobní historie.

V době, kdy je mnoho dialektů zatlačeno do pozadí, jde Lola Weippert se svou láskou ke švábštině příkladem pro uchování regionálních zvláštností, které obohacují nejen kulturu, ale i lidskou interakci.