Klingbeil varuje: Rozpočet EU ohrožuje finanční stabilitu Německa!
Ministr financí Lars Klingbeil v Durbanu vyjádřil obavy ohledně návrhu rozpočtu EU na rok 2025, protože Německo je jako čistý přispěvatel silně zatíženo.

Klingbeil varuje: Rozpočet EU ohrožuje finanční stabilitu Německa!
Ministr financí Lars Klingbeil vyjádřil své znepokojení nad návrhem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na příští dlouhodobý rozpočet EU na setkání ministrů financí G20 v Durbanu v Jižní Africe. Hlasitý radioguetersloh.de Klingbeil označil tento návrh za „nepřijatelný“. Zdůrazňuje, že je důležité zachovat přiměřenost, pokud jde o finanční záležitosti, a kritizoval zejména plánované zdanění právnických osob, které je považováno za špatný signál.
V současném rozpočtu EU jsou velké společnosti s ročním obratem nad 100 milionů eur postiženy novou daní. Část vnitrostátních příjmů z daně z tabáku by navíc měla plynout do EU. Klingbeil dal jasně najevo, že Německo nemůže tento návrh podpořit. Spolková vláda sleduje cíl posílit německou ekonomiku, zajistit pracovní místa a přilákat do země více investic.
Podle studie IW bylo Německo v roce 2021 největším čistým přispěvatelem EU s čistým příspěvkem 21,4 miliardy eur. To je v kontrastu s mnoha dalšími členskými státy, které jsou považovány za čisté příjemce, včetně Polska, Řecka a Maďarska. V roce 2021 odvádělo Německo do EU 0,58 % svého hrubého národního důchodu (HND), následované Nizozemskem a Švédskem. V porovnání s našimi sousedy v EU jde o nezanedbatelnou sumu. Každý Němec investuje v EU 257 eur na hlavu, což ukazuje, že finanční zátěž je v Německu jasně patrná.
Situace se od Brexitu ještě zhoršila, protože Německo a Francie musí absorbovat platby od bývalého čistého přispěvatele Velké Británie. V tuto chvíli se čistá pozice Německa od Brexitu zvýšila o 5,9 miliardy EUR, což jen zvyšuje výzvy pro německou fiskální politiku.
Finanční podmínky v EU
Situace čistých přispěvatelů a příjemců v EU je srovnatelný obrázek bpb.de představuje. V roce 2023 bylo největším čistým přispěvatelem Německo s negativním rozpočtovým saldem ve výši -0,4 % hrubého domácího produktu, následované Francií a Nizozemskem. Konkrétně Německo vede seznam čistých přispěvatelů se 17,4 miliardami eur, zatímco Polsko a Rumunsko jsou v nejvyšší lize, pokud jde o čisté příjemce.
Kromě finančních příspěvků mají tyto platby vliv i na vnímání Německa v EU. Není to jen otázka peněz. Země jako Chorvatsko, Lotyšsko a Maďarsko dostávají z EU výrazně vyšší částky na hlavu, což zdůrazňuje nerovnováhu mezi členskými státy.
Studie IW také zdůrazňuje, že čisté pozice neodrážejí celý přínos EU pro členské státy, protože Německo jako exportní země významně těží z evropských trhů. To znamená, že diskuse o rozpočtových příspěvcích a příjemcích jsou vždy středem politických debat.
Vzhledem k výzvám vyplývajícím ze stávajících návrhů a finanční situaci bude vzrušující sledovat, jak Německo a EU na současný vývoj zareagují. Postoj ministra financí Klingbeila je jen jedním kouskem skládačky ve složitém politickém a ekonomickém kontextu.