Naléhavá výzva: Zachrání branná povinnost Bundeswehr?

Naléhavá výzva: Zachrání branná povinnost Bundeswehr?

V Německu je opět na pořadu dne diskuse o povinné vojenské službě. Šéf kancléřství Thorsten Frei na něj vyvíjí tlak a vyzývá k včasnému rozhodnutí o zvýšení velikosti Bundeswehru. Černo-červená koalice se podle něj musí jasně dohodnout na dosažení cíle 203 000 aktivních vojáků, kterého se zatím dobrovolným náborem nepodařilo dosáhnout. „Stěží máme čas na to, abychom dosáhli cíle na dobrovolném základě, zvláště s ohledem na současnou situaci ohrožení,“ řekl Frei. Toto hlásí Rádio Herford.

Bundeswehr má v současnosti něco málo přes 180 000 vojáků. Ministr obrany Boris Pistorius jasně uznal, že k dosažení požadované cílové velikosti je zapotřebí přibližně 50 000 až 60 000 dalších vojáků. Prostor pro dobrovolný nábor se stále zužuje a důležitost diskuse o vojenské službě je stále naléhavější.

Nová vojenská služba?

Koncept „Nové vojenské služby“, který ministr obrany Pistorius představil v Berlíně 12. června 2024, má vytvořit nezávaznou selektivní vojenskou službu. Hlasitý denní zprávy Mladí muži ve věku 18 a více let musí vyplnit dotazník a jsou pozváni na shromáždění. Ženy se této povinnosti netýkají, mohou se však také zúčastnit. Bundeswehr plánuje každý rok kontaktovat kolem 400 000 mladých mužů v naději, že zaktivizuje 25 procent z nich.

Skepse ohledně tohoto modelu je nevyhnutelná, zejména pokud jde o to, zda skutečně dokáže vyřešit problém Bundeswehru s náborem. Ve vládní koalici panuje odpor, zejména z řad SPD a kancléřství. "Potřebujeme plánování pro vojáky a spolehlivý nábor," zdůrazňuje Pistorius, zatímco odborníci diskutují o možné spravedlnosti v armádě a alternativních alternativních službách.

Situace bezpečnostní politiky se mění

Vzhledem k zásadně se měnící bezpečnostní situaci v Evropě je otázka možného návratu k povinné vojenské službě aktuálnější než kdy jindy. Poplašné zprávy potvrzují, že Federální zpravodajská služba a Bundeswehr varují před nebezpečím ruského útoku na území NATO. Konvenční válka by se do konce dekády mohla stát realitou, vyžadující značné obranné úsilí, jako např WDR hlášeno.

Ačkoli by branná povinnost mohla být teoreticky reaktivována v době míru prostou většinou v parlamentu, realita ukazuje, že Bundeswehr v současné době není k jejímu zavedení vybaven. Prodávala se kasárna, rušily se vojenské náhradní kanceláře a chybí nejen personál, ale i potřebná infrastruktura. Henning Otte, nový vojenský komisař, se však domnívá, že obnovení povinné vojenské služby je nevyhnutelné, a navrhuje model založený na švédském modelu.

Probíhající diskuse o povinné vojenské službě bude nejen formovat politiku, ale bude mít trvalý dopad i na společenské klima a postoje mladých lidí k obraně a službě společnosti. V dnešním nejistém světě by všeobecná povinná služba mohla být podle odpovědných pracovníků ministerstva obrany ve střednědobém horizontu nezbytná.