Merz volá po tvrdých reformách: zajistěte si sociální dávky do budoucna!
Kancléř Friedrich Merz hovoří o nezbytných reformách sociálních dávek na stranické konferenci CDU v Bonnu 30. srpna 2025.

Merz volá po tvrdých reformách: zajistěte si sociální dávky do budoucna!
Na státní stranické konferenci CDU Severního Porýní-Vestfálska v Bonnu řekl kancléř Friedrich Merz hlasitě Rádio912 důrazně zdůraznil potřebu reforem v sociálním sektoru. Merz vyjádřil jasnou kritiku současného systému sociálních dávek, zejména peněz občanů. Zdůrazňuje, že Německo si žije nad poměry a stávající systém už není finančně únosný. Odpovědnost podle Merze neleží na příjemcích dávek, ale jednoznačně na politicích.
V době, kdy se na veřejnosti neustále projednávají reformy, jako jsou občanské dávky a zákonné důchody, vznáší kancléř v Bonnu otázku, jak bude zajištěna budoucí prosperita a pracovní místa pro mladou generaci. „Musíme dělat rozhodnutí, která mohou být bolestivá,“ vysvětluje Merz a oznamuje, že vláda je odhodlána provést změny.
Potřeba reformy v sociální oblasti
Merz vidí reformní proces jako „obtížnou cestu“, kterou není radno podceňovat. Diskuse o sociálních dávkách je léta žhavým tématem, stejně jako tato Böcklerova nadace určuje. I po 20 letech Schröderovy agendy zůstává reforma sociálního státu kontroverzní. Zastánci komunitních výhod tvrdí, že „jakákoli práce je lepší než žádná práce“, ale tento názor je často v rozporu s realitou dočasné práce a mini-jobů.
Komplexní sociální zabezpečení je nezbytné nejen pro předcházení chudobě, ale také pro zajištění hospodářské stability a sociální soudržnosti. Současným problémem však je, že mnoho lidí, přestože mají nárok na sociální dávky, je často nevyužívá, protože jim v tom brání nejistota a pocit nelegitimnosti.
Osobní zodpovědnost a budoucí řešení
Merz v rámci svých reforem požaduje větší důraz na osobní odpovědnost. Prostřednictvím úprav nákladů na bydlení a rostoucích cen energií musí být peníze občanů, které v současnosti představují pouze 4,2 % sociálního rozpočtu ve výši 54 miliard eur ročně, efektivnější. Mnoho zaměstnanců na plný úvazek se totiž spoléhá na sociální dávky, protože jejich mzdy často nestačí.
Problematická je i otázka životního minima, protože je zaměřeno na 20 % nejchudších domácností a reprodukuje tak chudobu. Merzovy předpovědi vykreslují obraz, v němž je potřeba stabilizovat nejen výši důchodů, ale zásadní roli hraje i otázka míst péče o děti v jeslích. Potřeba dodatečných veřejných investic ve výši 600 miliard eur se stává nezbytnou pro to, aby bylo Německo připraveno na budoucnost a čelilo výzvám sociální politiky.
Zahrnutí těchto různých aspektů ukazuje, že základní úvahy o reformách v sociálním státu nabývají na důležitosti nejen v Bonnu, ale budou mít také dlouhodobé dopady na společnost v celém Německu. Merzovo odhodlání by mohlo být začátkem dalekosáhlých změn, které jsou s ohledem na současné socioekonomické výzvy o to naléhavější.