Kontroly na hranicích: Polsko reaguje na příliv migrantů z Německa!
Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem, aby omezilo migraci. Reakce na nová německá opatření a jejich dopady.

Kontroly na hranicích: Polsko reaguje na příliv migrantů z Německa!
Polský premiér Donald Tusk včera oznámil zavedení hraničních kontrol na hranicích s Německem. Toto opatření, které bude platit do 5. srpna 2025, se zaměřuje na omezení „nekontrolovaného toku migrantů“. Tusk reaguje na namátkové kontroly prováděné Německem od října 2023, které jsou součástí komplexního plánu boje proti nelegální migraci a souvisejícím výzvám, jako je např. Deutschlandfunk hlášeno.
V Německu také nová spolková vláda pod vedením ministra vnitra Joachima Dobrindta (CSU) zahájila přísnější kontroly správným směrem. Cílem těchto opatření je odmítnout žadatele o azyl na hranicích, což se v Polsku setkalo s rozporuplnými reakcemi. Europoslanec SPD Repasi popisuje polské kontroly jako „akt zoufalství“ a obává se, že kontroly na vnitřních hranicích jsou nepřiměřené omezenému úspěchu v boji proti nelegální migraci. Opomenuty nejsou ani ekonomické aspekty – generální ředitel Německé obchodní a průmyslové komory Melnikov volá po pragmatických regulacích, jako jsou průkazky pro dojíždějící, aby se minimalizovaly negativní dopady kontrol na přeshraniční dopravu.
Německé hraniční kontroly a evropský kontext
Německé hraniční kontroly nejsou úplnou novinkou. Ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) již na podzim 2023 oznámila, že na všech německých hranicích budou zavedeny hraniční kontroly s cílem omezit nelegální vstup a zvýšit bezpečnost. Rakousko v tomto ohledu zaujalo rozhodující pozici. Ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) dal jasně najevo, že Rakousko nepřijme žádné odmítnuté lidi. Kancléř Karl Nehammer pohrozil podobnými opatřeními, pokud Německo využije nouzové doložky ZDF hlášeno.
V Evropě navíc roste povědomí o problémech spojených s migrací. V dubnu 2024 schválil Evropský parlament nový postup, který umožňuje rychlé posouzení rozhodnutí o azylu na vnějších hranicích EU. Cílem je rychle zjistit, zda jsou žádosti o azyl neopodstatněné. Příslušná řízení by měla být ukončena do dvanácti týdnů a odmítnutí žadatelé musí v této lhůtě také opustit zemi EU, což zjednodušuje návrat odmítnutých žadatelů o azyl, jako např. Evropský parlament vysvětlil.
Kontroly na polských hranicích a celkově zpřísněná opatření v Německu jsou součástí větší mozaiky evropského vývoje v oblasti migrační politiky. Dalo by se říci, že mezi bezpečností a lidskostí se prochází tenká hranice a debaty budou v následujících týdnech a měsících intenzivní. Zda se pragmatická řešení, jak je požadují zástupci byznysu, skutečně prosadí, se teprve uvidí.