Více než dvě třetiny Němců se vyhýbají zprávám – proč?

Více než dvě třetiny Němců se vyhýbají zprávám – proč?

Aktuální studie vyvolává v Německu rozruch: „Reuters Institute Digital News Report 2025“ ukazuje, že 71 % uživatelů internetu se aktivně vyhýbá zprávám. To znamená, že loňské číslo 69 % opět vzrostlo. Hlavním důvodem tohoto trendu jsou negativní vlivy na náladu, které uvedlo 48 % dotázaných. Někteří se také cítí vyčerpaní množstvím zpravodajství o konfliktech a válkách. Podle zprávy se 39 % lidí vyhýbajících se zprávám cítí v této souvislosti ve stresu, což výzkumnice Julia Behre popisuje jako selektivní vyhýbání se zprávám, což vůbec neznamená, že zprávy nekonzumují.

Zajímavé je, že starší lidé, zejména lidé ve věku 55 a více let, častěji komentují, že zpravodajství o válkách je příliš mnoho. Mezi mladšími lidmi ve věku 18 až 24 let 43 % uvedlo, že se cítí vyčerpaní záplavou zpráv, zatímco 19 % má pocit, že jsou pro ně informace irelevantní. Navzdory tomuto vyhýbání se zprávám zůstává zájem stabilní: 55 % dospělých v Německu má stále velký zájem o zprávy a 91 % konzumuje zprávy několikrát týdně, jako např. Rádio lip hlásí.

Důvěra ve zprávy zůstává stabilní

Dalším pozitivním aspektem je úroveň důvěry ve zpravodajské zdroje. 45 % dospělé online populace důvěřuje většině zpravodajství, což prokazuje stabilitu důvěry, která se projevuje zejména ve veřejných zprávách a také v místních a regionálních novinách. Je zarážející, že více než 50 % dotázaných považuje zprávy vytvořené lidmi za důvěryhodnější než zprávy generované umělou inteligencí. poznamenává Leibniz HBI.

Sociální sítě jsou jedním z nejčastějších zdrojů zpráv. 66 % dospělých uživatelů jej konzumuje alespoň jednou týdně. Sociální sítě jako YouTube a Instagram dosahují vysoké míry využití, zejména mezi 18 až 24 lety. Problémem důvěryhodnosti těchto platforem je, že 57 % respondentů vidí TikTok a 53 % X (dříve Twitter) jako nebezpečné pro šíření falešných zpráv.

Vyhýbání se zprávám jako ochranná strategie

Dalším bodem zdůrazněným ve zprávě je vyhýbání se zprávám jako ochranný mechanismus. Toto vyhýbání se jistě mohou provázet pozitivní efekty, jako je větší občanská angažovanost. Z toho vyplývá, že vyhýbání se zprávám by nemělo být chápáno jako nezájem, ale spíše jako forma sebeobrany před psychickým stresem, jako je např. ARD Media vysvětlil.

Stručně řečeno, vzniká mnohostranný obraz vyhýbání se zprávám v Německu. Zatímco mnoho lidí se aktivně odvrací od negativních zpráv, důvěra ve spolehlivé zdroje zpráv zůstává stabilní. Zároveň jsou kladeny nové nároky na mediální prostředí, které musí reagovat na potřeby a preference dnešních uživatelů. Po intenzivním zpravodajství o konfliktech, pandemiích a jiných krizích se zdá, jako by obyvatelstvo hledalo nový přístup ke zprávám – takový, který lépe přispívá k jejich vlastnímu duševnímu zdraví.