Humor a digitalizace: Henning Lühr přináší revoluci do administrativy!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Henning Lühr pojednává o vtipné administrativě a digitalizaci v Lilienthalu. Přehled aktuálních výzev v roce 2025.

Henning Lühr diskutiert humorvolle Verwaltung und Digitalisierung in Lilienthal. Einblicke in aktuelle Herausforderungen 2025.
Henning Lühr pojednává o vtipné administrativě a digitalizaci v Lilienthalu. Přehled aktuálních výzev v roce 2025.

Humor a digitalizace: Henning Lühr přináší revoluci do administrativy!

V rámci živé diskuse o humoru ve veřejné službě se Henning Lühr, čestný profesor Institutu pro digitální participaci a bývalý státní rada v Brémách, nedávno podělil o své zkušenosti a postřehy. Během společné večeře v Lilienthalu se vyjádřil, že ve svém dlouhém profesním životě nemá žádný oblíbený vtip o státním úředníkovi, protože každodenní život v administrativě již nabízí dostatek satirických prvků. „Veřejná služba dnes lépe odráží společnost,“ řekl Lühr a je osvěžující vidět, že interakce v kancelářích jsou otevřenější a vtipnější. Weser-Kurier uvádí, že společnost Lühr vydala knihu vtipné výrazy z administrativy, ve kterých se vyskytuje pojem „státní jumbo“ – půjčka, kterou si bere několik spolkových zemí společně.

Humor ale není jen pro pobavení. Lühr zdůrazňuje, že ve svém okolí zažil pozitivní účinky humorné komunikace. Příklad: Připravil pro své kolegy sedmichodové jídlo, které nejen upevnilo vztahy, ale také zajistilo harmonickou pracovní atmosféru. Víc než jen smích ho znepokojuje vážnost veřejné služby a potřeba reformy.

Výzva digitalizace

Ústředním tématem, kterému se Lühr věnuje, je digitalizace ve veřejné správě. Německo je se svou pomalou digitalizací v této oblasti až na 21. místě z 27 států EU, za což může především federalismus a vysoký počet obcí. Tuto výzvu vidí v potřebě zjednodušit administrativní procesy, například automatickým hlášením narození na přídavky na děti. d-velop potvrzuje, že digitalizace je vnímána jako významná příležitost ke zvýšení efektivity a zlepšení spokojenosti ve veřejné službě. Občané mají z toho prospěch, protože jejich obavy se stále více dostávají do popředí.

Současný stav digitalizace je i přes mnoho příležitostí stále náročný. 80 % obtíží je organizačních a pouze 20 % technických. Zastaralé systémy často brání implementaci moderních digitálních služeb. Potřeba zásadní změny v řízení změn je stále jasnější, aby bylo možné zaměstnance zaujmout a snížit obavy.

Vize do budoucna

Lühr již nastínil plány, jak by v případě, že by se stal kancléřem, mluvil s občany a úředníky v okresní správě, aby lépe porozuměl jejich potřebám. Jeho vize digitální transformace administrativy se zaměřuje na specifické potřeby obyvatel a knihovny vidí jako klíčové hráče v digitální participaci tím, že jsou schopny nabídnout podporu v administrativních otázkách.

Digitalizace není podle Lühra jen jednorázovou akcí, ale kontinuálním procesem, který vyžaduje neustálé přizpůsobování a školení. Digitální transformace ve skutečnosti představuje transformaci, která má také historické kořeny. Samotný pojem „digitalizace“ je zaveden od poloviny 80. let. Wikipedia zdůrazňuje, že jde o převod analogových hodnot do digitálních formátů, které jsou zase k dispozici pro elektronické zpracování dat. Tento vývoj je cítit v mnoha oblastech života, od administrativy přes zdravotnictví až po školství.

Celkově to ukazuje, že humor může stavět most v administrativě, zatímco digitalizace je považována za zásadní krok k tomu, aby byly veřejné služby připraveny na budoucnost. Henning Lühr je svým přístupem příkladem blížící se transformace veřejné správy, která do středu staví občana a neopomíjí lidskou interakci.