Čínský průlom: První kontejnerová cesta přes Arktidu do Evropy!

Čínský průlom: První kontejnerová cesta přes Arktidu do Evropy!

Vernisáž se uskutečnila 22. září 2023Arctic Express trasa Čína-Evropaz Ningbo-Zhoushan do Felixstowe Furore. Tím byla zahájena první kontejnerová trasa na světě přes Arktidu. Shipmag uvádí, že tato služba byla speciálně navržena pro přeshraniční elektronický obchod a zboží za vysoké ceny. Cestovní doba 18 dní je skutečným zlepšením, protože je o osm dní kratší než předchozí rekord do německého Wilhelmshavenu.

Nová trasa s sebou ale přináší i významnou ekologickou výhodu: emise CO₂ klesají zhruba o 50 procent ve srovnání s konvenčními dopravními trasami. Přesto existují obavy, jak tranzit po Severní mořské cestě, která je součástí Polární hedvábné stezky, řeší problémy životního prostředí a nedostatečnou nouzovou podporu. Podle Zhejiang Port Group je nové spojení milníkem pro mezinárodní arktickou spolupráci v globální logistice.

Ambice Číny v Arktidě

Angažovanost Číny v Arktidě není novinkou. V roce 2016 vyjádřil Peking svou touhu stát se „polární velmocí“ poté, co v roce 2013 získal status pozorovatele v Arktické radě. SWP dává jasně najevo, že Čína nyní sleduje své ambice v oblasti vědeckých aktivit a diplomatických aktivit v Arktidě. Skutečnost, že Čína plánuje těžký ledoborec v roce 2024, také ukazuje, že Peking má dlouhodobé plány.

Co nám tedy změna klimatu přinesla? Rychlé změny v arktické oblasti otevírají nové příležitosti, které Čína a Rusko agresivně využívají. Od roku 2022 obě země prováděly společné námořní hlídky v Severním ledovém oceánu a nedávno dokonce organizovaly vojenské cvičení u Aljašky. Tato spolupráce přináší nejen příležitosti, ale také vyvolává otázky bezpečnostní politiky, které způsobují zvýšenou ostražitost ze strany USA a Japonska.

Klady a zápory Polární hedvábné stezky

O zapojení Číny v Arktidě panují různé názory. Zatímco někteří věří, že čínské aktivity nabízejí pouze střednědobý potenciál k zajištění dlouhodobého úspěchu, výzkum RAND ukazuje, že ne všechny čínské projekty si zaslouží stejnou úroveň pozornosti. Ukazuje se totiž, že Čína má sice své zájmy, ale v současnosti není ochotna považovat Arktidu za strategickou prioritu. To by se mohlo ukázat jako chytrá taktika, jak minimalizovat geopolitické napětí.

Navzdory smíšeným přístupům je zřejmé, že Čína v posledních letech zvýšila svou diplomatickou přítomnost v arktických zemích, což zdůrazňuje její největší velvyslanectví v Reykjavíku. Mezinárodní reakce na Polární hedvábnou stezku je primárně utvářena měnící se dynamikou v Arktidě – kde je tato trasa zakotvena v rychle se měnícím ekonomickém a politickém klimatu.

Nakonec je třeba poznamenat, že otevření Arktidy otevírá nové perspektivy. Jak se situace vyvine, zůstává napínavé. Jedna věc je však jistá: čínská angažovanost v Arktidě se neobejde bez reakce na mezinárodní úrovni a všechny oči budou směřovat k tomu, jak se budou tyto vztahy utvářet v budoucnu.