SPD skeptická k návratu povinné vojenské služby: Co to znamená pro Bundeswehr?

SPD skeptická k návratu povinné vojenské služby: Co to znamená pro Bundeswehr?

Diskuse o návratu k povinné vojenské službě je v německé politické scéně opět velmi populární. Poslanecký klub SPD je k tomu skeptický. Falko Droßmann, mluvčí SPD pro obrannou politiku, jasně říká, že namísto spoléhání se na nátlak by se mělo zaměřit na zlepšení infrastruktury Bundeswehru a atraktivní kariérní modely pro mladé lidi. „Musíme mladé lidi nadchnout pro službu,“ říká a zdůrazňuje, že závazek by měl být podporován spíše přesvědčováním než povinnými opatřeními.

Naproti tomu vůdce parlamentní skupiny Unie Jens Spahn požaduje konkrétní přípravy na návrat k povinné vojenské službě. Vidí potřebu zajistit obranyschopnost Německa a zdůrazňuje, že k posílení personálu Bundeswehru je potřeba až 60 000 dalších vojáků. Povinná vojenská služba byla pozastavena z důvodu míru v roce 2011 za ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga, ale zůstává legálně v platnosti. Hlasitý Deutschlandfunk Bundestag by mohl znovu aktivovat povinnou vojenskou službu změnou příslušného právního základu.

Nedostatek zaměstnanců a politické rozdíly

Nedostatek personálu v Bundeswehru se nyní stal naléhavým problémem. V současné době chybí k udržení obranyschopnosti do roku 2029 zhruba 100 000 vojáků, jak varují komisařka obrany Eva Högl a generální inspektor Carsten Breuer. Potřebu vojenské služby prosazují v koaličních jednáních především Unie a SPD, i když jejich názory na to, jak by měla být organizována, se výrazně liší. Zatímco Unie požaduje povinný rok služby pro muže a ženy, SPD se drží dobrovolného konceptu a chce prosadit registraci mladých mužů, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, s cílem vyvinout flexibilnější modely.

Kromě toho se diskutuje o tom, zda by alternativní formy služby, jako je „společenský rok“ pro ty, kteří nevstoupili do Bundeswehru, měly smysl. Tyto nové přístupy jsou však kriticky zkoumány, protože existuje odpor veřejnosti vůči povinné službě. Kompromisem by mohla být „služba svobody“ navrhovaná Zelenými, která zahrnuje i sociální či kulturní služby a umožňuje tak širší záběr, který je prospěšný i pro společnost.

Společenská relevance a budoucí vývoj

Společenská nálada je rozdělená. Podle průzkumů přes 58 % Němců podporuje návrat k povinné vojenské službě, 61 % mladší generace mezi 18 a 29 ho jednoznačně odmítá. denní zprávy také cituje německou Spolkovou radu mládeže, která požaduje svobodu volby pro mladé lidi ohledně jejich služebních povinností. To by se vzhledem k domácím politickým debatám mohlo v budoucnu stát předmětem sporu.

Branná povinnost již byla znovu aktivována v jiných evropských zemích, jako je Švédsko a Lotyšsko, což dále přiživuje diskusi o povinné vojenské službě v Německu. Na druhou stranu federální vláda zatím nenašla konkrétní popis úkolů ani plánování požadavků pro Bundeswehr, který kritizuje zejména levice. Christian Görke z levice jasně říká: „Nikdo by neměl být nucen sloužit ve zbrani“, což ještě více rozostřuje společenské diskuse o vojenské službě.

Téma povinné vojenské služby zůstává vzrušující a náročné pro všechny zúčastněné – ať už mladé či staré, ať už v politice nebo v občanské společnosti. Nadcházející měsíce ukážou, jakým směrem se budou debaty o německé bezpečnostní orientaci a vojenské službě skutečně ubírat.