Federální žalobci požadují maximální trest pro radikalizované pachatele ze Solingenu

Federální žalobci požadují maximální trest pro radikalizované pachatele ze Solingenu

V působivém procesu před Vyšším zemským soudem v Kolíně nad Rýnem dnes zasáhla spolková prokuratura a požaduje nejvyšší trest pro atentátníka odpovědného za brutální útok v Solingenu. Profesor Johannes Fuß, psycholog, ve své výpovědi jasně uvedl, že obžalovaný nemá žádné známky duševních poruch, jako je psychóza. Nicméně jeho plánované a cílené chování během zločinu vykazuje znepokojivý vzorec, který ukazuje vysokou míru nebezpečnosti a radikalizace. Existuje také značné riziko relapsu.

Jak uvádí spiegel.de hodnocení rizik bylo založeno na nebezpečnosti obžalovaného ukazuje, že nebylo vyvinuto pro lidi se zkušenostmi s uprchlíky. To vyvolává otázky, zda jsou opatření přijatá k posouzení takových pachatelů dostatečná. Fuss také nedokáže posoudit, jak případná deradikalizace ovlivní riziko recidivy po delší dobu odnětí svobody. Tato nejistota odhaluje nedostatky současných přístupů k jednání s radikalizovanými jedinci.

Role duševních poruch

Duševní poruchy mají komplexní souvislost s radikalizací. Analýza bpb.de ukazuje, že duševní poruchy mohou působit jako příčina i důsledek radikalizačních procesů. U mnoha jednotlivých teroristických pachatelů lze například pozorovat duševní choroby, jako jsou autistické poruchy nebo paranoia. Duševní onemocnění nejen zvyšuje pravděpodobnost násilného jednání, ale může také vycházet z napjatých sociálních podmínek a účasti v extremistických kontextech.

Zjistilo se však také, že prevalence duševních poruch u extremistických jedinců není vyšší než v běžné populaci. Zdravotníci však musí být více informováni, aby mohli včas rozpoznat negativní vývoj. Protože preventivní opatření by mohla být klíčová v prevenci radikalizačních procesů před jejich eskalací. Lékaři a psychoterapeuti by měli být povinni poskytovat vhodnou podporu lidem s takovým rizikem, jak je uvedeno na aerzteblatt.de.

Tenká hranice mezi terapií a radikalizací

Výzva pro terapeuty je také umocněna napětím mezi profesní důvěrností a potřebou otevřeného terapeutického vztahu. Radikalizovaní pacienti mohou trpět vážnými psychickými poruchami, které významně ovlivňují poradenský proces. Dojde-li k posttraumatickým stresovým poruchám nebo jiným závažným duševním onemocněním, je nutná okamžitá psychiatrická podpora, aby bylo možné vyhodnotit nebezpečí a případně podniknout příslušné kroky.

Vzhledem k současnému vývoji je jasnější než kdy jindy, že společnost musí bojovat proti rostoucí radikalizaci, aby předešla budoucím tragédiím. Je na nás, abychom posílili jak preventivní, tak terapeutická opatření a zvýšili povědomí o této složité problematice.