Poplach v okrese Ahrweiler: 1,3 milionu přesčasových hodin pro zaměstnance!

Poplach v okrese Ahrweiler: 1,3 milionu přesčasových hodin pro zaměstnance!

V okrese Ahrweiler je situace zaměstnanců stále naléhavější: Zaměstnanci loni odpracovali celkem kolem 1,3 milionu přesčasových hodin, z toho přes 681 000 neplacených. Tato alarmující čísla pocházejí z „Monitoru pracovní doby“ Pestel Institute, který byl vytvořen jménem odboru Food, Pleasure and Restaurants union (NGG). Postiženo je zejména pohostinství, kde bylo odpracováno kolem 34 000 přesčasových hodin, z nichž 53 procent bylo neplacených. Zobrazit aktuální hlášeno.

NGG bije na poplach a varuje před dalším nárůstem přesčasů, zejména kvůli plánované reformě zákona o pracovní době federální vládou. Tyto změny by mohly zpochybnit 8hodinovou pracovní dobu a maximální týdenní pracovní dobu. V současné době je povolena maximální pracovní doba 48 hodin týdně, ve výjimečných případech je však možná až 60 hodin. Odborový svaz se obává, že by zaměstnavatelé mohli v budoucnu dokonce požadovat až 73,5 hodiny týdně.

Politické plány a jejich důsledky

Spolková vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze (CDU) plánuje reformu maximální týdenní pracovní doby. Merz volá po efektivnější práci, odborníci přitom varují, že taková flexibilita představuje zdravotní rizika. Současná úprava umožňuje denní pracovní dobu až 10 hodin, což se již v některých profesích, jako je zdravotnictví, liší. Případné zavedení maximální týdenní pracovní doby by však mohlo situaci ještě zhoršit ZDF dnes hlášeno.

Krátká studie institutu Hugo Sinzheimer pro pracovní právo varuje před negativními dopady, které může mít delší pracovní doba na zdraví a slučitelnost rodiny a práce. Koneckonců, míra zaměstnanosti žen se mezi lety 1991 a 2022 zvýšila na 73 procent, i když stále více žen pracuje na částečný úvazek. Třetina zaměstnanců bude v roce 2023 pracovat na částečný úvazek, což situaci ještě zkomplikuje.

Zdravotní rizika a kompatibilita

Zdravotní rizika dlouhé pracovní doby by se neměla podceňovat. Delší pracovní dny zvyšují nejen riziko duševních onemocnění, ale i pracovních úrazů. Průměrná nemocnost duševních chorob byla v roce 2023 33 dní. Odborníci z Nadace Hanse Böcklera zdůrazňují, že je nezbytná reforma pracovních podmínek, aby se zlepšily nároky zaměstnanců na organizaci jejich pracovní doby. Böcklerova nadace.

NGG proto vyzývá poslance Bundestagu, aby zastavili plánované změny zákona o pracovní době. Osmihodinový pracovní den, který je součástí zákona o pracovní době od roku 1918, by mohly reformy zpochybnit. Je třeba přehodnotit, aby byly zajištěny dobré pracovní podmínky a lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Roste tlak na politiky, aby nacházeli solidní řešení, která vyhovují potřebám zaměstnavatelů i zaměstnanců.