Kritika Klöcknera: Bundestag bojkotuje CSD a duhovou vlajku!

Kritika Klöcknera: Bundestag bojkotuje CSD a duhovou vlajku!

Rozhodnutí předsedkyně Bundestagu Julie Klöcknerové (CDU), že se administrativa Bundestagu letos nezúčastní Christopher Street Day (CSD) v Berlíně, vyvolává vlny a vyvolává širokou kritiku v LGBTI komunitě. Klöckner zakázal zaměstnancům Bundestagu účast na demonstraci jako rozpoznatelné skupině a také nedovolil vyvěšení duhové vlajky na budově Reichstagu v den akce. Své jednání spojila s požadavkem neutrality a poukázala na to, že administrativa Bundestagu se nesmí účastnit politických demonstrací a veřejných setkání, zatímco zaměstnanci mimo službu se jich samozřejmě účastnit mohou. Toto rozhodnutí bylo učiněno navzdory předchozí tradici, že administrativa Spolkového sněmu v posledních letech vždy vykazovala silnou a viditelnou přítomnost na CSD v Berlíně. Asociace Berliner CSD zdůrazňuje, že stažení je považováno za „aktivní odmítnutí queer viditelnosti“ a požaduje, aby Klöcknerová učinila veřejné prohlášení, aby objasnila svůj postoj. [SWR] uvádí, že Klöckner to považuje za součást své povinnosti neutrality.

V Porýní-Falcku je reakce na Klöcknerovo rozhodnutí stejně jasná. Asociace LGBTI skupin, Queernet-RLP, akci ostře kritizovala, Joachim Schulte, mluvčí Queernet-RLP, uvedl, že Klöcknerovo rozhodnutí slouží společenskému trendu, který omezuje svobodu lidí. Koblenzerova queer představitelka Patricia Pederzani navíc poznamenala, že LGBTQI není ideologický konstrukt, ale spíše součást identity, čímž zpochybnila Klöcknerův pohled na neutralitu. Klöcknera bere vážně i předseda zemského parlamentu Porýní-Falc Hendrik Hering (SPD). ČSD vnímá jako nepostradatelný symbol rovnosti a respektu a jako součást povinnosti státu chránit queer lidi. Tento význam pro společnost jako celek je podtržen také v Bad Kreuznachu, kde městské správy jako Mainz, Nierstein a Bingen podporují CSD. Stefan Butz, organizátor ČSD v Bad Kreuznachu, označuje Klöcknerovo rozhodnutí za špatný signál.

Kořeny Christopher Street Day

Christopher Street Day má své kořeny v protestech hnutí LGBTI, které začaly v Německu na počátku 20. století. Klíčovým momentem byly policejní nepokoje v Stonewall Inn v New Yorku v roce 1969, kde se LGBTI lidé bránili diskriminaci. O rok později, 28. června 1970, se konal první „Den osvobození Christopher Street“, který je považován za první demonstraci Pride a nyní se slaví po celém světě se stovkami tisíc účastníků. Červen, oficiální měsíc hrdosti, dává důrazné prohlášení o viditelnosti a právech LGBTI komunit. I když právní situace v mnoha zemích pokročila – např. manželství pro všechny v Německu – stále existuje mnoho nesplněných požadavků. Mezi ně patří mimo jiné zavedení sebeurčovacího zákona a reformy rodičovského práva. Útoky proti LGBTI lidem zůstávají vážným problémem, a proto je nezbytný neustálý protest a solidarita během akcí Pride. [Amnesty] poukazuje na to, že navzdory určitému pozitivnímu vývoji, jako je největší pochod Pride v Moldavsku, dochází k hlubokým represím proti LGBTI aktivistům v jiných zemích, jako je Rusko a Turecko.

Na tomto pozadí, v době, kdy je viditelnost a ochrana práv LGBTI lidí důležitější než kdy jindy, je Klöcknerovo rozhodnutí vnímáno jako krok zpět. CSD nabízí nejen prostor pro oslavu rozmanitosti, ale je také nezbytným fórem pro protest proti diskriminaci a pro rovnost. Požadavek naprosté rovnosti a respektu k identitě všech lidí proto zůstává ústředním a relevantním.