Ocelářský průmysl v ohrožení: Politici žádají nouzovou pomoc pro pracovní místa!

Ocelářský průmysl v ohrožení: Politici žádají nouzovou pomoc pro pracovní místa!

Na nedávné tiskové konferenci po „Steel Summit“ se sešli přední představitelé německé politiky a průmyslu, aby hovořili o výzvách, kterým čelí domácí ocelářský průmysl. Mezi přítomnými byli spolkový kancléř Friedrich Merz, spolkový ministr Lars Klingbeil, Gunnar Groebler z ocelářského svazu a Jürgen Kerner z IG Metall. Ústředním tématem byla potřeba průmyslové ceny elektřiny pro zajištění konkurenceschopnosti průmyslu, kterou Friedrich Merz považoval za zásadní pro přežití ocelářského průmyslu v Německu. „Výroba oceli je klíčovým průmyslovým odvětvím,“ zdůraznil Merz a poukázal na mnoho společností a zaměstnanců, kterých se současný vývoj týká. Podle Deutschlandfunk musí politici urychleně přijmout opatření na podporu transformace směrem ke klimaticky neutrální výrobě oceli.

Pohled na čísla hovoří jasně: Výroba surové oceli v Německu klesla v první polovině roku 2025 zhruba o 12 procent na pouhých 17,1 milionu tun – úroveň, která připomíná finanční krizi z roku 2009. Průmysl neustále snižuje svou výrobní kapacitu a bez konkurenceschopných cen energií hrozí zánik desítek tisíc pracovních míst, varoval IG Metall. Ocelářský průmysl zaznamenal v roce 2024 pokles tržeb o 5,3 miliardy eur, přičemž konkurenční podmínky výrazně ztěžuje levná konkurence z Asie, zejména z Číny, a celní politika USA, jak uvádí Tagesschau

Výzvy průmyslu

Ocelářský průmysl se potýká s mnoha nepřízní: vysoké náklady na energii a tlak levné oceli z Asie představují obrovskou výzvu. Přestože je Německo největším výrobcem oceli v rámci EU, evropská výroba oceli představuje celosvětově pouze 14 procent, zatímco Asie pokrývá téměř tři čtvrtiny celosvětové poptávky po oceli. Takové situace jsou pro domácí výrobce těžké, a proto hlasy jako generální tajemník CDU Carsten Linnemann hlasitě volají po represivních clech EU na cenovou politiku čínských konkurentů.

Podle Groeblera budou tímto vývojem postiženy zejména těžce zkoušené regiony, protože mnoho pracovních míst zde závisí na rozvoji ocelářského průmyslu. Přibližně 4 miliony lidí jsou zaměstnány v odvětvích náročných na ocel, z nichž přibližně 90 000 se přímo podílí na výrobě oceli. Přehodnocení politiky je proto nezbytné pro zajištění sociálního smíru zachováním pracovních míst v průmyslu.

Budoucí vyhlídky a opatření

Světlem naděje by mohla být plánovaná státem dotovaná průmyslová cena elektřiny, která má být zavedena od roku 2026 a mohla by přinést úlevu energeticky náročným společnostem. Kromě velkých společností, jako je Thyssenkrupp, která plánuje do roku 2030 snížit počet zaměstnanců z 27 tisíc na 16 tisíc, se úspornými opatřeními v personálním sektoru snaží snížit náklady i další společnosti. Salzgitter například plánuje do roku 2028 roční úspory ve výši 500 milionů eur, což by mohlo vést i ke snižování počtu pracovních míst.

„Je toho hodně, co je potřeba udělat,“ pokračoval Merz a existuje jen málo známek oživení poptávky, zejména ze sektoru stavebnictví a strojírenství. Tlak je zde obrovský a bez podpory politiků zazněl na summitu jednomyslný názor, že bude těžké postavit průmysl na nohy. Výzvy k okamžité politické akci jsou slyšet hlasitě a jasně.

Celkově ocelářský summit ukazuje, že je čas nejen komunikovat problémy, ale také podniknout konkrétní kroky ke zlepšení situace. Ocelářský průmysl je a zůstává ústřední součástí německé ekonomiky a je odpovědností všech hráčů zajistit jeho budoucnost.