Červnový rekord: Více než 2 300 úmrtí z horka v západní Evropě v důsledku klimatických změn!

Červnový rekord: Více než 2 300 úmrtí z horka v západní Evropě v důsledku klimatických změn!

Červen 2023 se zapíše do historických knih západní Evropy jako rekordní měsíc: nyní bylo potvrzeno, že to byl nejteplejší červen, jaký byl kdy zaznamenán, s průměrnou teplotou 20,49 stupně Celsia. Vyplývá to z nejnovějších údajů služby EU pro změnu klimatu Copernicus, které se datují do roku 1950. Zvláště výbušné: V mnoha městech bylo dosaženo extrémů přes 40 stupňů Celsia, jak ukazuje obsáhlá studie, která také poukazuje na zničující úmrtí v důsledku horka. Výsledek: Během období vlny veder od konce června do začátku července bylo ve dvanácti velkých evropských městech napočítáno celkem asi 2300 úmrtí, což je dramatický nárůst, který je silně spojen se změnou klimatu. Statisticky bylo asi 1 500 z těchto úmrtí přímo připsáno rostoucím teplotám způsobeným globálním oteplováním. V době, kdy mnoho lidí ještě plně nepocítilo horko, bylo riziko obzvlášť vysoké. Bez vlivu změny klimatu by v důsledku horka zemřelo pouze 800 lidí, což podtrhuje alarmující dopad globálního oteplování. [Zprávy PZ](https://www.pz-news.de/home_artikel,-Rekord-Juni-fuer-Westeuropa-Hohe- Zahl-von-Hitzetoten-_arid,2239875.html).

Když se podíváte na čísla podrobně, je jasné, že vedrem trpí zejména starší občané. 88 procent úmrtí souvisejících s horkem postihlo lidi ve věku 65 let a více. Tato čísla byla obzvláště vysoká v městských oblastech, jako je Milán (320 dalších úmrtí), Barcelona (286) a Paříž (235). Londýn (171) a Frankfurt (21) také trpěly extrémními teplotami, které klimatické změny celosvětově, nejen v Evropě, zvyšují. Globálně byl červen 2023 třetím nejteplejším v historii a globální teploty vzrostly o 1,3 stupně Celsia od předindustriálních dob. To, že vlny veder způsobují více úmrtí než jiné přírodní katastrofy, jako jsou záplavy ve Valencii, při kterých zemřelo 224 lidí, je stejně výmluvné jako znepokojivé. DW.de uvádí, že denní maximální teploty rostou o 1 až 4 stupně Celsia v důsledku změny klimatu. A rozdíl pouhých 2 až 3 stupňů může pro mnohé znamenat život ohrožující situaci.

Účinky na zdraví a sociální výzvy

Zvláště znepokojivé jsou zdravotní následky horka. Studie ukazují, že jen v létě 2023 zemřelo v důsledku vysokých teplot v Evropě přes 47 000 lidí. Je zřejmé, že tepelným stresem trpí především nejzranitelnější skupiny, zejména lidé s předchozím onemocněním nebo starší generace. Institut Roberta Kocha odhaduje, že skutečný počet případů způsobených tropickými nemocemi přenášenými šířícími se druhy, jako je asijský komár tygrovaný, by mohl být 40 až 50krát vyšší, než je oficiálně zdokumentováno. Deutschlandfunk zdůrazňuje, že šíření takových nemocí představuje obrovské zdravotní riziko a vzniká v souvislosti s psychickými problémy, které se u mnoha lidí projevují v důsledku změny klimatu.

Politika čelí obrovským výzvám. Mnoho měst stále není dostatečně připraveno na zdravotní rizika způsobená vlnami veder, což kriticky zkoumají odborníci, zejména v Německu. Nedostatek stínu, nedostatek zeleně a nadměrné utěsnění jsou některé z problémů, které je třeba řešit, abychom lépe přežili vlnu veder. Návrhy na zmírnění dopadů změny klimatu, jako je zastavení spalování fosilních paliv a rozšíření obnovitelné energie, jsou skutečně výzvou, kterou musí společnost řešit. Nemělo by se zapomínat, že opatření k přizpůsobení se změně klimatu, jako je vytváření zastíněných oblastí nebo rozšířené koncepce ochrany před teplem, nejsou jen pokyny, ale pokyny k činnosti, která bude mít zásadní význam pro budoucí generace.