Protestní tábor v Ulmu: Aktivisté požadují svobodu pro zatčené!

Protestní tábor v Ulmu: Aktivisté požadují svobodu pro zatčené!

Scénu před izraelskou zbrojní společností Elbit Systems v Ulmu v posledních dnech ovládly stany a aktivisté. Po několika dnech protestní tábor skončil a asi 150 účastníků v neděli večer vyklidilo louku bez výraznějších incidentů, jak uvedl policejní mluvčí. Pokojné shromáždění vyzvalo k propuštění dvou mužů a tří žen, kteří byli vzati do vazby po incidentu na místě Elbit. Těchto pět podezřelých bylo zapojeno do operace, která zahrnovala vloupání a potřísnění vchodu barvou, přičemž škoda na majetku se odhaduje na přibližně jeden milion eur.

Protest pod heslem „Shut Elbit Down“ byl namířen proti roli společnosti v kontextu konfliktu na Blízkém východě. Aktivisté vyzvali k německému zbrojnímu embargu proti Izraeli a upozornili na humanitární krizi v Gaze. Čísla jsou alarmující: Podle oficiálních údajů zemřelo v Gaze v posledním konfliktu nejméně 48 577 lidí, což je okolnost, která je považována za přímou výzvu k intervenci v Německu. Obvinění expertů OSN z genocidy zaznívá v rozhovorech demonstrantů, kteří rovněž upozorňují na zneužívání na Západním břehu Jordánu.

Protest a represe

První stany vyrostly v úterý večer na zeleném pásu před budovou úřadu. Ve středu tam bylo asi 80 aktivistů. Tábor byl větší než ten předchozí v dubnu a město schválilo stavbu až 150 stanů, čímž podtrhlo ochotu mobilizovat. Do Ulmu se vydali aktivisté z celého Německa a dokonce i ze zahraničí, včetně lidí z Gazy. Silné zastoupení mělo také hnutí BDS, které obhajuje bojkot, odprodej a sankce proti Izraeli, které organizovalo autobusové zájezdy do protestního tábora. Jeho cílem bylo upozornit na současnou situaci v Gaze prostřednictvím informačních akcí, výtvarných aktivit a workshopů.

Ne vše se ale obešlo bez komplikací. Už ve čtvrtek došlo k incidentům, kdy došlo k osobnímu sporu s policií, který vyústil ve dvě zatčení. Podezřelý a žena byli zatčeni za kladení odporu policistům, policistka utrpěla lehká zranění. Organizátoři protestu hovořili o „nepřiměřeném násilí“ ze strany policie a kritizovali omezování shromažďovacího práva ze strany města Ulm.

Politický rozměr

Situace v Gaze se nyní ještě více zhoršila. Zdá se, že izraelská vláda v posledních měsících zahájila novou ofenzívu, přičemž humanitární situace v oblasti je označována za katastrofální. Lidé hladoví a zásoby vody ohrožují pokračující blokády a útoky. Okolnost, která dává demonstrantům v Ulmu i mimo něj silný argument pro jejich činy.

Zveřejňování aktivit demonstrantů a zvažování nastolených otázek přichází v atmosféře, kdy je kritika Izraele hlasitě odmítána a často očerňována jako antisemitismus. Jde o závažná obvinění namířená proti německé zahraniční politice, která jsou v mnoha případech považována za porušení zásad mezinárodního práva. Vzhledem k této složité politické situaci se teprve uvidí, jaký dopad budou mít protesty na veřejné vnímání a politická rozhodnutí v Německu.

Události v Ulmu a související požadavky jasně ukazují, že společenská debata o konfliktu na Blízkém východě a roli Německa v něm je naléhavě zapotřebí. Na tomto pozadí je odpor vůči dovozu zbraní a požadavek odpovědné zahraniční politiky důležitější než kdy jindy.