Město Bayreuth varuje: Pozor na nepravdivé informace o likvidaci odpadu!

Město Bayreuth varuje: Pozor na nepravdivé informace o likvidaci odpadu!

Město Bayreuth je aktuálně v centru pozornosti, pokud jde o šíření dezinformací o likvidaci odpadu. Obyvatelé jsou vyzýváni, aby se nespoléhali na informace generované umělou inteligencí (AI) ve vyhledávačích. Jak vedení města zdůrazňuje, tyto často poskytují nesprávné nebo zavádějící údaje o otázkách souvisejících s likvidací. V pravidelných intervalech se objevují pochybné informace, které mohou vést k nedorozuměním, a město vyzývá občany, aby se spoléhali pouze na oficiální zdroje. Spolehlivé informace lze nalézt na webu městské budovy a v různých odpadových aplikacích, z nichž některé poskytuje i město. Informuje o tom server kurýr.

Ale odkud pochází tato obava z falešných zpráv? Stále více se ukazuje, že umělá inteligence hraje nebezpečnou roli nejen v běžném životě, ale také při šíření politických a společenských informací. Profesor Stefan Feuerriegel, který vede Institut umělé inteligence (AI) v managementu na LMU, poukazuje na obrovskou výbušnou sílu dezinformací generovaných umělou inteligencí. Pomocí nejnovějších technologií lze vytvořit přesvědčivé texty, obrázky a dokonce i hlasy, které je často obtížné rozpoznat jako falešné. Příkladem, který stále zůstává v myslích mnohých, je virální obraz papeže Františka vytvořený AI, který uvedl v omyl lidi po celém světě. Na detailech záleží: Navzdory technologickému pokroku má AI stále potíže s určitými aspekty, jako je reprezentace rukou nebo složité pozadí. Tyto nedostatky však lze kompenzovat personalizací obsahu a zacílením na cílové skupiny Univerzita Ludwiga Maxmiliána vysvětlil.

Nebezpečí dezinformací

Fake news a dezinformace nacházejí živnou půdu na sociálních sítích, což podporuje šíření takových nepravdivých informací. Podle Federální agentury pro občanské vzdělávání studie ukazují, že méně než 1 % obsahu konzumovaného na internetu lze klasifikovat jako falešné zprávy. Znepokojivé však je, že takový obsah je v určitých sociálních skupinách často obzvláště intenzivně konzumován. Nízká míra důvěry v politické a mediální instituce zvyšuje náchylnost k takovýmto zprávám. Je to patrné i na událostech kolem zvolení Donalda Trumpa nebo referenda o brexitu, kde byly záměrně šířeny nepravdivé informace. Zajímavé je, že v posledních letech dramaticky vzrostl i empirický výzkum na téma fake news a dezinformací – v neposlední řadě jako reakce na měnící se politické podmínky a využívání sociálních médií. Zprávy o tom Federální agentura pro občanské vzdělávání.

Jedním bodem, který byl v posledních diskuzích znovu a znovu zmiňován, je role mediální gramotnosti. Odborníci se shodují: mediální gramotnost je klíčem k boji proti falešným zprávám. Uživatelé by se měli naučit kriticky zpochybňovat informace a porovnávat různé zdroje, aby čelili záplavě dezinformací. Političtí aktéři jsou také povinni přijímat účinná opatření a podporovat iniciativy, jako je „EU vs. Disinfo“. Tito bojovníci proti dezinformacím se snaží stanovit jednotné standardy v boji proti fake news.

V době, kdy se informační prostředí stává stále složitější, je zásadní, aby uživatelé i provozovatelé platforem jednali proaktivně. Zvýšená informovanost, transparentní ověřování faktů a kritické zkoumání obsahu jsou zásadní. Jedině tak se může každý jedinec postarat sám o sebe a odlišit pravdu od lži – výzva, která se týká nás všech a jejíž překonání je v našem digitalizovaném světě stále důležitější.