Pašerácký podvod: Rodina zaplatí 7 000 eur a stále zůstává ve slepé uličce!

Pašerácký podvod: Rodina zaplatí 7 000 eur a stále zůstává ve slepé uličce!

Nejnovější incident na německých hranicích opět jasně vrhá světlo na výzvy evropské azylové politiky. Federální policie v posledních dnech odhalila několik případů nelegálního překračování hranic, které odhalují hlubší problémy v azylovém systému.

Brzy ráno zkontrolovala federální policie dálkový autobus, který jel z Turína do Norimberku. Mezi cestujícími byl Egypťan bez průkazu totožnosti, který si od podezřelého pašeráka v Miláně koupil jízdenku na autobus za 200 eur. Jeho situace nebyla příliš příjemná, protože v roce 2022 podal v Itálii negativní žádost o azyl a nyní mu hrozilo vězení. Po kontrole byl převezen do deportační záchytné stanice Eichstätt, odkud bude organizován jeho návrat do rodné země. Informoval o tom server švábský.

Rodinná historie na hranici

Jen o pár hodin později policie zastavila další autobus jedoucí z Milána do Mnichova. Na palubě byla syrská rodina, kterou tvořil 25letý muž, 21letá žena a jejich tříleté dítě. Přijeli také bez platných cestovních dokladů a své osobní údaje nejprve poskytli ústně. V zavazadlech však policisté našli italské úřední dopisy s nepravdivými údaji.

Muž vysvětlil, že po několika měsících strávených v Řecku chtěli odcestovat k jeho bratrovi do Sárska. Rodina by za cestu podezřelé pašerácké organizaci zaplatila neuvěřitelných 7 000 eur. Stejně jako v prvním případě i cesta rodiny skončila posláním zpět do Rakouska.

Právní situace v azylovém řízení

Tyto události jsou součástí většího problému. Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) z 19. prosince 2024 není předpoklad systémových slabin v italském azylovém systému obecně oprávněný. To znamená, že členské státy musí vždy individuálně posuzovat žádosti o azyl. Toto rozhodnutí má dalekosáhlé důsledky pro odpovědnost v rámci EU, zejména pokud se čeká na návrat do Itálie. Soudní případ v Německu dříve považoval zamítnutí žádostí o azyl a nařízení deportací do Itálie za zákonné, což novější rozhodnutí ESD zpochybňuje Infopoint Evropa hlášeno.

Externalizace azylové politiky

Jedním z hlavních problémů evropské azylové politiky je otázka „externalizace“. O této strategii se diskutuje od 90. let a pokouší se přesunout azylová řízení do zemí mimo EU. Aktuálním příkladem je dohoda mezi Itálií a Albánií o zřízení přijímacích středisek. Za ní stojí myšlenka zpomalit příliv žadatelů o azyl a vzít vítr z plachet pravicově populistickým stranám. Externalizace však také představuje určitá rizika, jako jsou právní a etické obavy bpb.de být objasněn.

Trvale vysoký počet žádostí o azyl v EU, který v roce 2023 přesáhl jeden milion, představuje obrovskou výzvu. Politici jsou vyzýváni, aby našli praktická řešení, jak se vypořádat s rostoucím počtem a zároveň chránit práva uprchlíků a migrantů. Pouze prostřednictvím harmonizované a spravedlivé azylové politiky může EU dostát své humanitární odpovědnosti.