Nový volební zákon v Hesensku: D’Hondtův proces vyvolává vzrušení!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Hesensko reformuje místní volební právo: Nový d'Hondtův postup má zvýhodňovat větší strany. Volby 15. března 2026.

Hessen reformiert das Kommunalwahlrecht: Neues d’Hondt-Verfahren soll größere Parteien begünstigen. Wahlen am 15. März 2026.
Hesensko reformuje místní volební právo: Nový d'Hondtův postup má zvýhodňovat větší strany. Volby 15. března 2026.

Nový volební zákon v Hesensku: D’Hondtův proces vyvolává vzrušení!

Přípravy na hesenské komunální volby 15. března 2026 jsou v plném proudu a je o čem diskutovat. Nový postup přidělování mandátů, d'Hondtův postup, bude základem pro přidělování mandátů v obcích a okresních zastupitelstvech namísto dosud používaného systému Hare/Niemeyer. Toto rozhodnutí, které padlo v zemském parlamentu ve Wiesbadenu 27. března 2025, již vyvolalo vzrušené debaty. Zatímco černo-rudá koalice CDU a SPD pro reformu hlasovala, opoziční frakce včetně Zelených, AfD a FDP novelu důrazně odmítly.

Přechod na d'Hondtovu metodu, která se v německém volebním právu často používá od roku 1945, vyvolává řadu otázek. Tato metoda dělitele dělí hlasy stran po sobě jdoucím součtem (1, 2, 3, ...) a přiděluje mandáty podle nejvyšších dosažených čísel. Kritici se shodují, že tato volební metodologie má tendenci upřednostňovat větší strany. Ústavní právník z Marburgu Hans-Detlef Horn vzpomíná, že postup může někdy vést k deformacím a ohrozit volební rovnost. Vyzývá proto ke komplexní revizi stávajících ustanovení volebního zákona.

Volební právo v přechodu

Přechod z metody Hare/Niemeyer, která se v Hesensku používá od roku 1981 a je založena na jiné metodě výpočtu, na d'Hondtův systém vyvolal mezi politicky zainteresovanou veřejností velkou debatu. Podle Hare-Niemeyerovy metody se hlasy násobily a následně dělily počtem mandátů, což v minulosti umožňovalo poměrnější zastoupení. D'Hondtův systém by nyní mohl vést k tomu, že ve Frankfurter Römer bude zastoupeno pouze 11 skupin místo 16, jak uvádí ministr vnitra Roman Poseck (CDU). To by mohlo snížit roztříštěnost parlamentů, zdůrazňuje Poseck. Mnohé hlasy ale varují, že by to mohlo ještě více snížit vliv menších stran, který je vnímán jako ohrožení demokracie.

Spolkový ústavní soud také poukazuje na to, že ustanovení o hlasovacích právech nejsou navždy neškodná. Reakce na reformu jsou proto rozdělené: na jedné straně stojí vláda, která chce zlepšit funkčnost místní reprezentace; na druhé straně existují kritici, kteří se obávají, že menší strany budou znevýhodněny, a zvažují právní kroky. FDP už proti reformě podala žalobu. Vaše obavy nejsou neopodstatněné. V minulosti byly případy, kdy strany dosáhly horších výsledků, než je jejich podíl na hlasech, díky použití d'Hondtovy procedury.

Výhled do komunálních voleb

15. března 2026 se ukáže, zda se rizika spojená s d'Hondtovým postupem skutečně naplní. Vědci a odborníci na volební právo vývoj sledují s napětím, protože rozhodnutí hesenského státního soudu, které bude pro konečnou implementaci reformy zásadní, je vnímáno jako matematická výzva. V konečném důsledku je důležité zachovat rovnováhu mezi většími a menšími stranami a zároveň podporovat fungování parlamentů.

Celkově se teprve uvidí, jak se po reformě vyvinou politické struktury a zda voliči skutečně najdou u volební urny jasné a spolehlivé zastoupení svých zájmů. Nadcházející měsíce slibují mnoho vzrušení a mohly by být rozhodující pro politickou scénu v Hesensku.