Politik AfD zveřejnil falešnou fotku kancléře – skandál s podáním ruky!

Politik AfD zveřejnil falešnou fotku kancléře – skandál s podáním ruky!

S falešnými zprávami, které se šíří na sociálních sítích, jsou věci stále divočejší. Hesenský politik AfD Johannes Marxen zveřejnil na Facebooku upravenou fotografii, na které je jeho kolega z parlamentní skupiny Gerhard Schenk s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU). Příspěvek tvrdil, že jde o „potřesení rukou od kancléře“, obrázek, který mnohé zaujal. Ale rychle se ukázalo, že drby neukazují celý obrázek. Hlasitý Zprávy z východního Hesenska Snímek byl falešný a nebyl pořízen na Hessenfestu, i když tam Merz skutečně byl.

Na původní fotografii je kancléřka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která byla pořízena na konci roku 2024. Vznikl zde nešťastný sestřih: Schenk byl prostě vyměněn za Zelenskyj. Předseda poslaneckého klubu AfD Robert Lambrou potvrdil, že Merz Schenkovi potřásl rukou, což lze prokázat svědky. Příspěvek byl ale zpočátku nepřijatelný a jen pár hodin po zveřejnění byl smazán. Marxen pouze nepřímo odpověděl na kritické otázky, než hodil ručník do ringu a sundal obrázek z pódia.

Případ pro mediální gramotnost

Tyto incidenty znovu zdůrazňují, jak důležité je kriticky nakládat s informacemi na sociálních sítích. Když Alice Weidelová, federální předsedkyně AfD, dříve označila Merze za „prolhaného kancléře“, stoly se houpaly dál. Šíření fake news a s tím spojené dezinformace a dezinformace jsou problémy, které jsou přítomné nejen na politické scéně, ale všude. Hlasitý bpb Falešné zprávy mají často obzvláště velký dopad, zvláště pokud ti, kterých se to týká, málo důvěřují politickým a mediálním institucím.

Tyto obavy jsou obzvláště hlasitější od zvolení Donalda Trumpa v roce 2016 a referenda o brexitu. Zprávy, které se staly virálními, ovlivňují nejen formování politických názorů, ale i společenské klima. Ke snížení vlivu dezinformací na sociálních sítích je nutný jistý smysl pro pravdu. Studie ukazují, že méně než 1 % obsahu na internetu je klasifikováno jako falešné zprávy, což neznamená, že zbytek informací je důvěryhodný.

Je nutné objasnění

Aby se tomu zabránilo, jsou velmi důležité iniciativy na podporu mediální gramotnosti. EU například spustila program „EU vs. Disinfo“. Tyto programy mají poskytnout jakési „očkování“ proti falešným zprávám, upozornit občany na nebezpečí dezinformací a vybavit je potřebnými nástroji. V době, kdy se jakákoliv informace může šířit rychlostí blesku, je nezbytné se na obdržené informace kriticky podívat.

Tato publikace objasňuje, že ne vše, co koluje na internetu, je pravda. Fake news, jak ukazuje případ Johannese Marxena, jsou výzvou pro nové mediální prostředí a vyžadují zásadní přehodnocení toho, jak nakládáme s informacemi.