Útok asijských sršňů: Nová hrozba pro Šlesvicko-Holštýnsko!

Útok asijských sršňů: Nová hrozba pro Šlesvicko-Holštýnsko!

Asijští sršni vyvolali v posledních týdnech ve Šlesvicku-Holštýnsku zvýšený rozruch. Zprávy z Lübecku a Tielenu (okres Šlesvicko-Flensburg) potvrzují, že tato invazivní zvířata, která byla do Francie zavlečena přepravou zboží z jižní Asie v roce 2004, se v Německu dále šíří. Rainer Borcherding, entomolog z BUND, a Carsten Pusch z NABU informují, že tento druh, který je menší a tmavší než původní sršeň, v posledních letech pronikl do Severního Porýní-Vestfálska. Nyní jsou tam stovky pozorování, což není překvapivé vzhledem ke klimatické krizi, která podporuje šíření druhu. [Merkur].

Čím je asijský sršeň tak nebezpečný? Tento druh sršně neloví jen hmyz, ale především včely medonosné. Jejich přítomnost by mohla ohrozit již tak křehký systém opylovačů. Ve Francii již byly prokázány negativní účinky sršně na opylování květů břečťanu. Podle Dr. Podle Manfreda Verhaagha, entomologa z přírodovědného muzea v Karlsruhe, asijský sršeň nemá téměř žádné přirozené nepřátele, a proto se může nerušeně rozmnožovat. [ZDF].

Riziko pro biologickou rozmanitost

Soutěž o potravní zdroje mezi asijským sršněm a původními druhy je stále intenzivnější. Zvláště postiženi jsou včelaři, protože sršeň napadá nejen včely medonosné, ale i další opylovače, kteří jsou pro ekosystém nezbytní. V nové studii bylo v žaludcích sršňů detekováno 1 449 různých druhů hmyzu. Tento cílový výběr primárně ovlivňuje druhy opylovačů, jako jsou čmeláci a divoké včely. Německý svaz včelařů varuje před dlouhodobými dopady, které by tito predátoři mohli mít na naše životní prostředí.

EU klasifikovala sršně asijského jako invazivní druh v roce 2018, což vyžaduje kontrolní opatření. Ne všichni ale s plány souhlasí. Německé úřady pro životní prostředí zvažují aktivaci opatření pouze v případě akutního ohrožení biodiverzity, což se setkává s ostrými protesty Německého svazu včelařů a NABU. Tato sdružení požadují, aby boj proti sršni pokračoval v nezmenšené míře a nepřenášel se na soukromé osoby. Zdůrazňují, že odpovědnost by měla zůstat na orgánech životního prostředí a neměla by být sdílena mezi jinými orgány.

Praktické tipy pro postižené

Existuje mnoho tipů, jak situaci bezpečně řešit. Včelařům se doporučuje chránit úly mřížemi s malými oky. Pokud jsou sršni spatřeni, je vhodné nahlásit hnízda nižším orgánům ochrany přírody, ideálně s fotografií. Vehementně se nedoporučuje odstraňovat hnízda sami, protože je to nejen riskantní, ale může to také vyvolat agresivitu sršňů. Hnízda se často nacházejí na chráněných místech, jako jsou kůlny nebo roletové boxy, a v létě se sršni stěhují do korun stromů. Správný přístup je zásadní, pokud nechcete mít tu smůlu, že se přiblížíte k hnízdu.

Důležitý je čas, protože asijský sršeň není problémem pouze pro včelařství, ale představuje také vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost v Německu. Nyní je na úřadech, aby přijaly vhodná opatření k minimalizaci šíření a ochraně původní flóry a fauny.