Pastor Gerhard Dane hovoří o víře, pochybách a společenství

Pastor Gerhard Dane hovoří o víře, pochybách a společenství

Pastor Gerhard Dane, duchovní, který svou víru nejen žije, ale také ji odráží, působí v poklidném kraji mezi Bedburgem a Elsdorfem. Od svého vysvěcení v roce 1967 toho zažil hodně. Dane popisuje Boha jako všudypřítomného, ​​podobně jako vzduch, který je potřeba k životu. Zvláště důležitá je pro něj zahrada a bezpečí jeho přikrývky, kde vnímá krásu života a cítí, jak v něm působí Duch svatý. Ale jeho víra není bez otázek; pochybuje a diví se, proč Bůh připouští utrpení a zločin. Tyto pochybnosti jsou součástí jeho poctivého zkoumání víry.

Dane, který dvanáct let působil jako okresní děkan, kritizuje vývoj v církvi, který není v souladu s duchem Ježíše Krista. Současnou církevní krizi vnímá jako součást větší krize kultury a víry a pevně věří, že krize mohou přinést konce i nové začátky. Změnilo se také vnímání pojmu „církev“; mnozí to vnímají negativně, zatímco Dane vidí pozitivní impulsy z Druhého vatikánského koncilu, které jsou zde často přehlíženy.

Mezináboženský dialog jako příležitost

Dane je také zastáncem dialogu mezi různými náboženskými komunitami. Jako příležitost k prohloubení a rozšíření vlastní víry vidí zejména rozhovory s židovskými obcemi. Římský biskup sdílí toto, jak dbk.de hlášeno. Při svých návštěvách synagog, například v Buenos Aires, zdůrazňuje důležitost vztahů mezi židy a křesťany. Toto pouto podtrhuje hluboké porozumění a bratrský pozdrav katolické církve židovským obcím.

„Mezináboženský dialog by neměl být pouze o podpoře a vzájemném respektu, ale měl by také konkrétně reagovat na aktuální výzvy, jako je ochrana životního prostředí a mír,“ zdůrazňuje biskup. Děje se tak v kontextu, kdy je 17. leden již dlouho ustanoven jako „den dialogu mezi katolíky a Židy“ a slouží také jako příležitost k uznání společných kořenů ve víře.

Krize v dialogu

Tyto dialogy však nejsou vždy bezproblémové. Felix Körner, teolog a islámský učenec, poznamenává, že v době krize musí být části mezináboženského dialogu často pozastaveny. Po 7. říjnu tohoto roku, kdy napětí mezi Izraelem a Palestinou znovu vzplanulo, byly náboženské komunity nuceny dočasně přerušit dialog. katholisch.de popisuje, jak je v takových časech často nutné odložit citlivá témata, zatímco je zároveň organizována naléhavě potřebná humanitární pomoc.

Körner zdůrazňuje, že odvaha a ochota setkat se jsou zásadní pro vedení úspěšného dialogu. Podstatné jsou faktory jako uznání druhých a znalost vlastní náboženské tradice. Předsudky zrozené z náboženské nevědomosti lze odbourat skutečnými setkáními a společným jednáním.

Mezináboženský dialog nakonec zůstává výzvou, ale také příležitostí nejen k lepšímu vzájemnému porozumění, ale také k podpoře hodnot míru a respektu. „Církve a náboženské komunity musí spolupracovat, aby společně reagovaly na výzvy dneška,“ řekl Dane. Právě tato lidská spojení a dialog udržují víru při životě i v těžkých časech.