Franceova nová vláda v krizovém režimu: Debata o rozpočtu a nedůvěra!

Franceova nová vláda v krizovém režimu: Debata o rozpočtu a nedůvěra!

Francie čelí politicky turbulentnímu týdnu, protože nově jmenovaná vláda premiéra Sébastiena Lecorna musí reagovat na řadu výzev. Kabinet byl jmenován v neděli večer a hned od začátku čeká horké téma: musí být vypracován silně zadluženou rozpočet země. Finanční podmínky jsou napjaté. Na 114 procentách má Francie třetí nejvyšší poměr dluhu v EU, hned za Řeckem a Itálií, což situaci nezjistí. Kromě toho jsou vládní výdaje mezi nejvyššími v Evropě, což vyžaduje, aby se promyšlený úsporný plán o to naléhavější, jak uvádí anténa unna.

Obzvláště výbušná je nebezpečí hlasování o důvěře, které tento týden oznámila levicová strana La France Insoumise (LFI) a pravicový RassSellement National (RN). Úspěch této aplikace by mohl do značné míry záviset na vládním prohlášení Lecornu. Lecornu původně chtěl v pondělí předložit svůj rozpočet do parlamentu. To však vyžaduje předchozí zasedání kabinetu, které se nelze konat až v úterý kvůli cestě prezidenta Macrona na summit v Gaze v Egyptě. Pokud vláda nepředloží udržitelný rozpočet, Francie by mohla skončit bez schváleného rozpočtu na konci roku, což by dále otřáslo politickou krajinou.

Vysoké napětí v Národním shromáždění

Politická situace v Národním shromáždění je napjatá. Lecornu oznámil přechodnou vládu, která bude schopna představit rozpočet do konce roku, ale zůstává věrný profilu v pravém středu. Ačkoli se konzervativci rozhodli, že se již nebudou účastnit vlády, jsou ochotni podporovat legislativní návrhy. To se však děje pod tlakem opozice, která se dále zahřívá kritikou prezidenta Macrona a plánovaným úsporám 43,8 miliardy EUR v nadcházejícím rozpočtu. Tyto úspory jsou také důvodem, proč se bývalý premiér François Bayrou chtěl dne 8. září požádat o hlasování o důvěře v parlament, což ukazuje, jak nejistá je pozice vlády, jako Tagesschau.

Lecornuova důvěryhodnost závisí do značné míry na jeho schopnosti řídit tuto politicky a ekonomicky citlivou situaci. Několik stran, včetně RN, LFI, Zelených a komunistů, již oznámilo, že budou hlasovat proti vládě. Bayrou již mohl opakovat zkušenost svého předchůdce Michela Barniera, který byl na konci roku 2024 vyloučen hlasováním o důvěře poté, co vláda neměla v parlamentu svou většinu.

Finanční podmínky a výsledné výzvy

Finanční situace ve Francii zůstává ústředním problémem. V roce 2024 byl veřejný dluh přibližně 3,3 bilionu EUR a rozpočtový deficit je znepokojivý 5,8 procenta HDP. Zatímco Německo se vede mnohem lépe s poměrem dluhu přes 62 procent, ekonomové varují, že v budoucnu by se mohl také zvýšit německý státní dluh. [Deutschlandfunk] (https://www.deutschlandfunk.de/frankreich- dluh krize-staatsfinanzen-eurozone-finanzunterenehmen-100.html) zdůrazňuje, že složitá politická krajina ve Francii-je charakterizována třemi rovnými bloc-je to obtížné nalezení problémů s nalezením na národním zadlužení.

Macron sám čelí jen kritice kvůli rozpočtové situaci, ale zejména kvůli kontroverzní penzijní reformě, která předpokládá, že zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Účelem tohoto opatření bylo pomoci řešit deficit, ale způsobilo mezi mnoha nespokojenostmi. Opozice již poslala jasné signály, že zde jsou také zapotřebí vylepšení. Zbývá zjistit, zda Lecornu a jeho kabinet mohou získat nejistoty cirkulovat, nebo zda hrozí nová politická turbulence.