Nová francouzská vláda v krizovém režimu: debata o rozpočtu a nedůvěra!

Nová francouzská vláda v krizovém režimu: debata o rozpočtu a nedůvěra!

Francie čelí politicky turbulentnímu týdnu, protože nově jmenovaná vláda premiéra Sébastiena Lecornu musí reagovat na řadu výzev. Kabinet byl jmenován v neděli večer a hned od začátku čeká horké téma: musí se sestavit rozpočet silně zadlužené země. Finanční podmínky jsou napjaté. Francie má se 114 procenty třetí nejvyšší zadlužení v EU, hned za Řeckem a Itálií, což situaci nijak neusnadňuje. Kromě toho jsou vládní výdaje jedny z nejvyšších v Evropě, a proto je potřeba dobře promyšleného plánu úsporných opatření ještě naléhavější, jak uvádí Antenne Unna

Zvláště výbušné je nebezpečí vyslovení nedůvěry, které tento týden oznámily levicové strany La France Insoumise (LFI) a pravicové Rassemblement National (RN). Úspěch této aplikace by mohl do značné míry záviset na prohlášení vlády Lecornu. Lecornu původně chtěl svůj návrh rozpočtu předložit parlamentu v pondělí. To však vyžaduje předchozí jednání vlády, které se kvůli cestě prezidenta Macrona na summit Gazy v Egyptě nemůže konat dříve než v úterý. Pokud vláda nepředloží udržitelný rozpočet, může Francie na konci roku skončit bez schváleného rozpočtu, což by ještě více otřáslo politickou scénou.

Vysoké napětí v Národním shromáždění

Politická situace v Národním shromáždění je napjatá. Lecornu oznámil přechodnou vládu, aby mohl předložit rozpočet do konce roku, ale zůstává věrný středopravému profilu. Konzervativci se sice rozhodli nadále neúčastnit vlády, ale jsou ochotni podpořit legislativní návrhy. Děje se tak ale pod tlakem opozice, která se dále vyhrotí kritikou prezidenta Macrona a plánovanými úsporami 43,8 miliardy eur v nadcházejícím rozpočtu. Tyto úspory jsou také důvodem, proč chtěl bývalý premiér François Bayrou 8. září požádat parlament o vyslovení důvěry, což ukazuje, jak nejistá je pozice vlády, jak zdůrazňuje Tagesschau.

Lecornova důvěryhodnost do značné míry závisí na jeho schopnosti zvládnout tuto politicky a ekonomicky citlivou situaci. Několik stran, včetně RN, LFI, Zelených a komunistů, již oznámilo, že budou hlasovat proti vládě. Bayrou už mohl zopakovat zkušenost svého předchůdce Michela Barniera, který byl koncem roku 2024 sesazen hlasováním o nedůvěře poté, co vláda neměla v parlamentu vlastní většinu.

Finanční podmínky az toho vyplývající výzvy

Finanční situace ve Francii zůstává ústředním tématem. V roce 2024 činil veřejný dluh přibližně 3,3 bilionu eur a rozpočtový deficit činí znepokojivých 5,8 procenta HDP. Zatímco Německo je na tom s mírou zadlužení přes 62 procent mnohem lépe, ekonomové varují, že v budoucnu by mohl růst i německý státní dluh. [Deutschlandfunk](https://www.deutschlandfunk.de/frankreich- Debt Crisis-staatsfinanzen-eurozone-finanzunternehmen-100.html) zdůrazňuje, že složitá politická scéna ve Francii – charakterizovaná třemi rovnocennými bloky v Národním shromáždění – ztěžuje hledání řešení naléhavého dluhového problému.

Sám Macron čelí kritice nejen kvůli rozpočtové situaci, ale zejména kvůli kontroverzní důchodové reformě, která počítá se zvýšením důchodového věku z 62 na 64 let. Toto opatření mělo pomoci vyřešit deficit, ale mezi mnoha vyvolalo nespokojenost. Opozice již vyslala jasné signály, že i zde je potřeba zlepšení. Uvidí se, zda Lecornu a jeho kabinet dokážou rozproudit nejistoty nebo zda hrozí nové politické turbulence.