Polsko hrozí novými hraničními kontrolami: nebezpečí dopravních zácp na A12!

Polsko hrozí novými hraničními kontrolami: nebezpečí dopravních zácp na A12!

Příští pondělí 7. července 2025 zavede Polsko své nové hraniční kontroly na hranici s Německem. Ale to není jediný vzrušující aspekt tohoto rozhodnutí. Polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak již signalizoval ochotu tyto kontroly zrušit, pokud své vlastní kontroly zastaví i Německo. Tato koordinace mezi oběma zeměmi je zásadní pro zajištění hladkého tranzitu a zamezení případným dopravním zácpám.

Německo zavedlo od října 2023 náhodné kontroly na svých hranicích s Polskem v boji proti nelegální migraci. Stalo se tak na pokyn spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta (CSU), který po svém nástupu do úřadu v květnu 2025 zvýšil kontroly a zavedl možnost odmítat žadatele o azyl přímo na hranicích. Tato opatření mají pomoci zejména regulovat tzv. „přístupovou sílu“ migrantů a udržovat veřejný pořádek.

Ekonomické škody a dopravní problémy

Hraniční kontroly mají nejen politické, ale i ekonomické důsledky. Braniborský ministr vnitra René Wilke a zástupci obchodních a průmyslových komor varují před obrovskými dopravními zácpami, které se již na polské straně často vyskytují. Dietmar Woidke, předseda vlády Braniborska, naléhavě vyzývá k řešení, jak zklidnit dopravu – například návrhem třetího jízdního pruhu pro kontroly na A12. Diskuse o strukturálních změnách mezi Frankfurtem (Oder) a Swieckem již probíhají, aby se předešlo možnému narušení dopravy.

Problém přeshraniční dopravy není nový. Do probíhajících diskusí přispěl i eurokomisař Magnus Brunner, který byl o plánech Polska informován a uznává jejich nezbytnost. Řešení ale vyžaduje úzkou spolupráci mezi Německem a Polskem, aby byl zajištěn hladký pohraniční styk.

Nové řízení na hranicích EU

V souvislosti s hraničními kontrolami a azylovým řízením schválil Evropský parlament v dubnu 2024 nový hraniční postup pro rozhodnutí o azylu na vnějších hranicích. Cílem tohoto postupu je rychle rozhodnout, zda jsou žádosti o azyl nedůvodné nebo nepřípustné. Důraz je kladen zejména na bezpečnost a pořádek v členských státech. Uchazeči, kteří jsou považováni za bezpečnostní riziko nebo pocházejí ze zemí, kde je míra uznání nízká, musí počítat se zkrácenými zkušebními postupy. Termíny jsou přísné: úplná rozhodnutí by měla být učiněna do dvanácti týdnů a v případě zamítnutí musí být žadatelé co nejrychleji repatriováni.

Dodržování těchto postupů není jen výzvou pro příslušné úřady, ale mohlo by také vést k větší regulaci migrace a azylu v celé EU. Nezbývá tedy než čekat, jak aktuální vývoj na polsko-německé hranici ovlivní celý evropský systém.

Nakonec je třeba poznamenat, že otázka migrace a ochrany hranic zůstává v EU velmi aktuální. Nyní přijímaná opatření by mohla udávat tón budoucím rozhodnutím a spolupráci mezi členskými státy. Navzdory všem výzvám zůstáváme optimističtí, že budou nalezena řešení, která budou přínosem pro všechny zúčastněné.

Chcete-li se do tématu ponořit hlouběji, můžete najít další informace o rozhodnutích Evropského parlamentu o opatřeních na ochranu hranic zde a o tom, jak je migrace v EU organizována zde.