Federální státy plánují dluhovou ofenzívu: přes 3 miliardy ročně!
Po změně základního zákona se šest spolkových zemí chystá převzít miliardové dluhy. Bundestag očekává obrovské půjčky.

Federální státy plánují dluhovou ofenzívu: přes 3 miliardy ročně!
V Německu od poslední změny základního zákona, která vstoupila v platnost v květnu, vypuklo mezi spolkovými zeměmi finanční šílenství. Šest spolkových zemí se rozhodlo převzít nový dluh, což bude mít za následek nové půjčky ve výši více než 3 miliard eur ročně. Tento vývoj nelze přehlédnout, protože federální vláda plánuje od roku 2026 roční půjčky ve výši více než 176 miliard eur. Obrázek uvádí, že Dolní Sasko chce tento i příští rok plně využít svůj maximální povolený nový dluh ve výši 1,4 miliardy eur. Premiér Olaf Lies dal tomuto rozhodnutí zelenou.
Dolní Sasko ale není samo. Také v Hamburku strany SPD, CDU a Zelení vypracovaly nová pravidla, která umožňují nově se zadlužit až do výše 409 milionů eur ročně. Na druhé straně Šlesvicko-Holštýnsko plánuje druhý dodatečný rozpočet, aby si mohl vzít další půjčky ve výši 519 milionů eur ročně, jakmile budou splněny zákonné požadavky. V Porýní-Falcku je ohlašován dodatečný rozpočet s novým dluhem na „investiční ofenzívu“, zatímco Berlín nemá pro letošní rok žádná pevná čísla, ale očekává se, že příští rok bude cílit na nový dluh ve výši 780 milionů eur. A Durynsko má také ambiciózní plány vzít si v letech 2026 a 2027 půjčky ve výši 277 milionů eur ročně. Obrázek konstatuje, že o nových dluzích hovoří i další spolkové země.
Finanční odpovědnost nebo dluhový flám?
Kritika „dluhové ofenzívy“ je stále hlasitější. Reiner Holznagel, prezident Sdružení daňových poplatníků, vyzývá k přehodnocení: "Neměli bychom si brát nové půjčky, ale spíše snížit staré dluhy." To vyvolává otázku, zda jsou země skutečně schopny zvládnout tento dodatečný dluh, aniž by zatížily budoucí generace.
V rámci této debaty se intenzivně diskutuje i o reformě dluhové brzdy. The Německá Bundesbanka již předložila návrhy zaměřené na udržení stability vládních financí na jedné straně a na podporu investic do infrastruktury a obrany na straně druhé. Cesta ke zvýšení vládních investic orientovaná na stabilitu by mohla do roku 2030 umožnit až 220 miliard eur, uvedla banka.
Budoucnost veřejných financí
Ústřední roli hraje zejména 60procentní referenční hodnota pro míru zadlužení ze smluv EU. Bundesbank rozhodla, že zvýšení flexibility úvěrů z 0,35 procenta až na 1,4 procenta HDP, pokud míra zadlužení zůstane pod 60 procenty, by mohlo být zásadní. To je součástí úvah také nastíněných v měsíční zprávě vydané tento týden. Bundesbank vidí zde jasný směr, který má za cíl prosazovat odpovědné zadlužování bez ohrožení budoucí ekonomiky. Jak se s touto problematikou v praxi vypořádají jednotlivé spolkové země a spolková vláda, se teprve uvidí.