Konflikt na Blízkém východě: Macron naléhá na mír mezi Íránem a Izraelem

Konflikt na Blízkém východě: Macron naléhá na mír mezi Íránem a Izraelem

Situace na Blízkém východě vrcholí: izraelské útoky na íránská jaderná zařízení a následné vojenské reakce Íránu hází diplomatické úsilí světových mocností přes palubu. Aktuální zprávy z sueddeutsche.de ukazují, že americký prezident Donald Trump je pod tlakem, aby se rozhodl, zda mobilizovat americké síly na podporu Izraele. Toto časové okno je pouze dva týdny.

Mezitím se ministři zahraničí Francie, Německa a Británie setkávají v Ženevě, aby projednali možná řešení se svým íránským protějškem. Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavil „komplexní vyjednávací balíček“, který požaduje přístup k jaderným zařízením, kontrolu balistických aktivit, ukončení financování teroristických organizací a propuštění všech rukojmích. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí však oponuje, že Írán není připraven usednout k vyjednávacímu stolu, dokud Izrael vystupuje agresivně proti jeho zemi.

neklid a agresivita

V íránském jaderném zařízení Natan panují velké obavy z akutního nebezpečí radiace a chemických látek n-tv.de hlášeno. Toto zařízení bylo před pár dny cílem útoku z Izraele, což vedlo k nárůstu napětí. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi vyzývá ke zdrženlivosti a varuje před ozbrojenými útoky na jaderná zařízení.

V důsledku toho se Izrael rozhodl zintenzivnit útoky na íránské raketové systémy. Tato vojenská eskalace vedla k íránským raketovým útokům na izraelská města, včetně Tel Avivu a Haify. Poplach vyvolávají nejen vojenské střety, ale také zvýšené protesty v samotném Íránu, kde tisíce lidí vycházejí do ulic proti izraelským bombovým útokům. Ve stejné době byl v Íránu zatčen Evropan pro podezření ze shromažďování informací o citlivých zařízeních.

Diplomatické úsilí zaostává

Všechny tyto události vrhají stín na evropskou diplomacii. Macron, který původně plánoval velkou konferenci o Palestině v OSN, ji musel kvůli složité situaci odložit. Jeho počáteční podpora Izraeli požadovat právo na sebeobranu ustupuje varování před možnou změnou vojenského režimu v Íránu. Změnil se i evropský postoj: nyní je heslem umírněnost a návrat k náročným jednáním o íránském jaderném programu.

Jednání zprostředkovaná Ománem se vzhledem k přetrvávajícím konfliktům vymykají kontrole. Írán zásadně vylučuje rozhovory s USA během útočných vojenských akcí Izraele. Celý region je tedy na pokraji nové eskalace, která by potenciálně mohla vést k většímu konfliktu, jako je např. swp.de zdůrazňuje.

Všechny tyto události jasně ukazují, že situace je i nadále obtížná a že diplomatické úsilí musí získat větší sílu, aby bylo možné čelit další eskalaci a zajistit mír v regionu.