Saharské horko se valí: Německo sténá pod 36stupňovými vlnami!

Saharské horko se valí: Německo sténá pod 36stupňovými vlnami!

První červnové dny 2025 byly v Německu ještě relativně chladné s občasným deštěm. Povětrnostní situace se ale rychle měnila: od poloviny měsíce prudce stoupaly teploty zejména v jihozápadních oblastech. 22. června už bylo v Saarbrückenu naměřeno přes 36 stupňů, což připravilo obyvatelstvo na novou vlnu veder. 23. června bylo zpočátku mírné, ale od 24. června se opět očekávají vysoké teploty. Předpovědi na 25. června dokonce naznačují v části Německa teploty opět až 36 stupňů. Podle [fr.de]. že letošní léto je jedno z nejteplejších.

Postižena budou zejména města a špatně izolované budovy. V těchto městských oblastech je horko často více stresující než ve více venkovských oblastech, kde chladnější proudy vzduchu někdy trochu zmírňují klima. Tyto rostoucí záchvaty horka, ke kterým dochází každé dva až tři dny, jsou jasným znakem probíhajících klimatických změn. Podle tagesschau.de je Evropa považována za hotspot pro tuto změnu: rok 2024 byl již označen jako nejteplejší rok v historii Evropy a rostoucí teploty zde již zanechaly své stopy.

Důsledky klimatických změn

Nárůst teploty, který je v posledních desetiletích často pozorován, utvářel nejen léto 2025, ale také výrazně ovlivnil události posledních let. Vlny veder, sucha a další extrémní jevy počasí ukazují, že Evropa je jednou z nejrychleji postižených dopady změny klimatu. Rychlý úbytek ledové hmoty zažívají i ledovce v Alpách. Povrchové teploty v evropských mořích vzrostly o 1,2 stupně s přímými důsledky pro mořský život a pobřežní oblasti. Podle výzkumu WMO a Copernicus způsobily extrémní povětrnostní jevy v Evropě od začátku záznamů škody za více než 18 miliard eur a neustále zvyšovaly počet lidí postižených přírodními katastrofami po celém světě.

Znepokojivým bodem jsou předpovědi, které naznačují, že budoucí povodňová rizika by se mohla v mnoha evropských regionech, včetně Německa, zvýšit. Něco na tom je, protože kromě zvýšených veder lze očekávat zvýšené srážky i v jiných částech Evropy. Studie také ukazují, že Severoatlantická oscilace (NAO) – klíčový faktor pro počasí v Evropě – se stává extrémnější kvůli změně klimatu a může vyvolat silné sezónní výkyvy. V roce 2023 například negativní NAO přineslo vydatné srážky na severozápadní pobřeží, zatímco jih trpěl horkem a lesními požáry.

Pohled do budoucnosti

co bude dál? Podle aktuálních předpovědí zažívá jihozápad Německa vlnu veder a do 1. července by mohla několikrát překročit 35 stupňů. Zejména od 27. do 29. června hrozí opět vysoké teploty až 36 stupňů. Když se podíváme na tento vývoj, je jasné, jak nezbytné je přijímat preventivní opatření a zvyšovat povědomí o změně klimatu. Vzhledem k současné situaci v Evropě již mnoho měst začalo plánovat adaptační opatření, aby čelila výzvám změny klimatu. Pozitivní trendy se objevují ve městech jako Paříž, Milán a Bratislava.

Nezbývá tedy než doufat, že společnost vyvodí správné závěry a bude jednat prozíravě jak ve vztahu k horkům, tak k potenciálním povodním. Vypadá to, že léto 2025 nebude posledním horkým létem.