Saarstahl spoléhá na zelenou: 4,6 miliardy na budoucnost s nízkými emisemi CO2!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

V Sársku dochází k přeměně ocelářského průmyslu prostřednictvím rozsáhlých investic s cílem vyrábět s menším množstvím CO2. Současný vývoj a výzvy jsou středem zájmu.

Im Saarland wird die Stahlindustrie durch umfangreiche Investitionen umgebaut, um CO2-ärmer zu produzieren. Aktuelle Entwicklungen und Herausforderungen stehen im Fokus.
V Sársku dochází k přeměně ocelářského průmyslu prostřednictvím rozsáhlých investic s cílem vyrábět s menším množstvím CO2. Současný vývoj a výzvy jsou středem zájmu.

Saarstahl spoléhá na zelenou: 4,6 miliardy na budoucnost s nízkými emisemi CO2!

Ocelářský průmysl v současnosti zažívá boom – v pravém slova smyslu. Stavební práce v Saarstahl ve Völklingenu a Dillingenu postupují podle plánu a generální ředitel Stefan Rauber je optimistický. Přechod na výrobu oceli s nižším obsahem CO2 by nyní měl rychle pokročit. „Jedeme na plný plyn,“ říká Rauber a očekávání prvních velkých komponent pro nový systém přímé redukce, které mají dorazit příští rok, je jasně patrné. Celkové investice ve výši více než čtyř miliard eur zůstávají nezměněny a jsou do značné míry závislé na financování od federálních a státních vlád, jak uvádí SR.de.

Zajímavé je, že Rauber je klidný ohledně ústupu společnosti Arcelor Mittal z výroby oceli šetrnější ke klimatu. Naopak – mohlo by to zlepšit prodejní situaci Saarstahlu. Navzdory napjaté obchodní situaci se ztrátou kolem 47 milionů eur v loňském roce zdůrazňuje, že „zelená“ ocel má budoucnost. V Dillingenu se můžete ohlédnout za ročním přebytkem 273 milionů eur, i když se výrazně snížil. Tlak levné oceli z Asie zůstává vysoký, ale očekávání pro rok 2024 jsou optimistická, zejména kvůli cíleným úsporám v Saarstahlu.

Konkurence a výzvy

Výzvy pro celé odvětví by neměly být podceňovány. „Snížení cen elektřiny je nezbytné, abychom zůstali mezinárodně konkurenceschopní,“ požaduje Rauber a nezbytná jsou také opatření proti skládkování oceli z Dálného východu. Podle WV Stahl má ocelářský průmysl v Německu pro ekonomiku nesmírný význam, přibližně 70 % oceli se vyrábí v integrovaných ocelárnách. Průmysl je ale pod tlakem – emise CO2 z vysokopecní trasy se pohybují kolem 1,7 tuny CO2 na tunu surové oceli.

Východiskem z této prekérní situace by mohlo být zvýšené používání zeleného vodíku. ArcelorMittal má v tomto směru již ambiciózní plány. Do roku 2030 se bude v lokalitách Brémy a Eisenhüttenstadt vyrábět až 3,5 milionu tun oceli pomocí zeleného vodíku. Cílem je úspora CO2 přes 5 milionů tun za předpokladu, že bude k dispozici vodík. Zde je jasně vidět, že technologie přímé redukce na bázi vodíku (DRI) hraje klíčovou roli při snižování emisí téměř na nulu, vysvětlil ArcelorMittal.

Pohled do budoucnosti

Aby zůstali konkurenceschopní, musí všichni hráči táhnout za jeden provaz. Moderní ocelárna si dnes musí dávat pozor i na otázky udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Ocelářský průmysl v Německu čelí nejen velkým výzvám, ale také obrovským příležitostem. Využití vodíku při výrobě oceli je slibná technologie, která bude klíčová i v mezinárodní konkurenci. Odborníci očekávají, že se tyto technologie budou stále více rozšiřovat, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti klimatu.

Pokud přeměna ocelárny v Sársku pokročí podle plánu, bude to přelomový krok nejen pro Saarstahl, ale pro celý německý ocelářský průmysl. Jako největší výrobce oceli v EU hraje Německo také důležitou roli v globálních hodnotových řetězcích. Zůstává vzrušující sledovat, zda společnosti dokážou čelit výzvám a nastavit směr pro udržitelnou budoucnost.