Červená pohotovost: hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví a stavebnictví!
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Německu ovlivňuje zejména zdravotnictví a stavebnictví, jak ukazuje aktuální studie IW.

Červená pohotovost: hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví a stavebnictví!
Co se děje v Německu a konkrétně v Kolíně nad Rýnem? Nedostatek kvalifikovaných pracovníků není v této zemi ničím novým. Současné zprávy ukazují, že těžce postiženo bylo zejména zdravotnictví a stavebnictví. Podle studie Německého ekonomického institutu (IW) se loni nepodařilo obsadit více než 260 000 pozic v deseti odvětvích. Alarmující je zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví, kde v roce 2024 zůstane neobsazeno kolem 46 000 míst. To zahrnuje nedostatek 12 000 fyzioterapeutů, 7 000 ošetřovatelů a 6 800 zubních asistentů. Z toho jasně vyplývá, že ohrožené jsou základní zásobovací oblasti.
Malé zlepšení slibuje i situace ve stavebnictví. Chybí zde téměř 41 300 kvalifikovaných pracovníků, zejména v oblastech stavební elektrotechniky, instalatérské, topenářské a vzduchotechnické techniky. Napjatá situace je také ve veřejné správě a sociálních službách. Jen v sociálním sektoru, kromě domácností, zůstalo neobsazeno kolem 26 400 pracovních míst a dalších 16 400 pracovních míst chybělo v domácnostech. Znamená to nejen prodlužování front ve zdravotnických zařízeních, ale také zpomalování naléhavě potřebné bytové výstavby.
Varování od odborníků
Valeria Quispe, expertka na IW, upozorňuje, že tato úzká hrdla mohou mít fatální následky. Vyzývá k cíleným opatřením k zajištění kvalifikovaných pracovníků, větší kvalifikace a lepší odborné přípravy zaměstnanců. Je také důležité vytvářet pobídky pro delší pracovní život a podporovat imigraci kvalifikovaných odborníků. Od roku 2020 IW vypočítává potřebu kvalifikovaných pracovníků pro přibližně 1 300 profesí a vytváří podložené výsledky, které nabízejí zasvěcené poznatky.
Situace se bohužel neprojevuje pouze v Německu. V mezinárodním měřítku čelí zdravotní systémy a další sektory podobným výzvám. Pohled na Albertu v Kanadě to objasňuje. Tamní lékárníci čekají na nové vakcíny proti COVID-19, zatímco úmrtí na COVID-19 čtyřikrát převyšuje počet úmrtí na chřipku. Mezi srpnem 2023 a srpnem 2024 bylo v Albertě zaznamenáno více než 732 úmrtí na COVID-19 a 177 úmrtí na chřipku. COVID-19 byl zodpovědný za 23 933 případů, zatímco bylo registrováno 16 229 případů chřipky.
Globální perspektivy
V době, kdy se také cestovní ruch postupně vzpamatovává, vyvstává otázka: kam dál? V roce 2025 budou Tokio, Paříž a Bali patřit mezi top cestovatelské destinace. Tato města nabízejí fascinující směs kultury, kuchyně a úchvatných památek, což ukazuje, že navzdory globálním zdravotním krizím zůstává touha cestovat a poznávat svět nezmenšená. Například Tokio každoročně přiláká přes 31 milionů turistů a příští rok bude dokonce hostit letní olympijské hry. Takové akce nejen podporují cestovní ruch, ale mohou také poskytnout pozitivní ekonomický stimul.
Výzvy, kterým čelí společnost jako celek, ať už jsou místní nebo globální, vyžadují rychlou akci. Zůstává vzrušující sledovat, jak se bude situace v různých oblastech vyvíjet a jaká opatření budou přijata k jejímu zlepšení.