Evropská politika soudržnosti: Budoucí strategie pro silné regiony!

Evropská politika soudržnosti: Budoucí strategie pro silné regiony!

Co se aktuálně děje v evropské politice? Důležitá rozhodnutí budou přijata 14. července 2025, zejména pokud jde o politiku soudržnosti EU. Tato oblast, která existuje od 60. let 20. století s Evropským sociálním fondem (ESF), má za cíl posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost v členských státech a snížit regionální nerovnováhu. Podle dihk.de tvoří politika soudržnosti téměř třetinu rozpočtu EU v nadcházejícím týdnu a bude se o ní v příštím týdnu výrazně diskutovat.

Jaký význam má politika soudržnosti v nadcházejícím víceletém finančním rámci (VFR), který má Evropská komise představit 16. července? Toto nové období, které trvá od roku 2028 do roku 2034, nebude nahlíženo pouze z finanční perspektivy, ale mohlo by mít rozhodující dopad i na otázky životního prostředí. Umweltbundesamt ve své aktuální zprávě zdůrazňuje, že 30 procent prostředků by mělo být použito na opatření v oblasti klimatu, což znamená, že politika soudržnosti slouží také jako páka ekologických zájmů ve všech regionech EU.

Výzvy a změny

Navzdory pozitivním přístupům existují také obavy. Je na diskuzi, zda kohezní politiku oslabí případné finanční škrty ve prospěch výdajů na obranu. Diskuse o větší centralizaci řízení kohezních fondů je v plném proudu. Centralizace by mohla vést k omezení působnosti regionů. To představuje riziko, že pro regionální výzvy bude možné vyvinout méně řešení šitých na míru.

Klíčovým bodem je vysoká administrativní zátěž spojená s podáváním žádostí o prostředky z programů jako ERDF a ESF. Mnoho hráčů zde volá po standardizaci a digitalizaci postupů. Cílem je vytvořit větší flexibilitu a cílenou podporu pro společnosti, aby se usnadnilo využívání finančních prostředků a snížila se zbytečná byrokracie.

Hlavní cíle jsou ve výhledu

Aby byla politika soudržnosti vhodná pro budoucnost, je nutné upravit její obsah. Návrat k jasným hlavním cílům je považován za nezbytný. Mezi klíčové přístupy, které mají přispět k posílení konkurenceschopnosti, patří investice do infrastruktury, podpora kvalifikovaných pracovníků a cílená vzdělávací opatření. Dalším problémem je rovnováha mezi reakcemi na krize a dobře promyšleným plánováním programů, což může také dát impuls evropské schopnosti inovovat. Umweltbundesamt zdůrazňuje, že zohlednění otázek životního prostředí a klimatu nejen podporuje konkurenceschopnost, ale také podporuje sociální spokojenost a zdravé životní prostředí.

V nadcházejících měsících budou evropští, národní a regionální aktéři intenzivně diskutovat o vývoji v politice soudržnosti. Podle návrhů komise EU jsou nezbytná jednání s Evropským parlamentem a Radou. Konečnou dohodu však musí jednomyslně potvrdit členské státy a většinou hlasů Evropský parlament. Je důležité, aby se neztratily ze zřetele zájmy komerční ekonomiky.

Nadcházející rozhodnutí by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro regiony a jejich rozvoj. Bude proto vzrušující sledovat, jak se jednání vyvinou a jaké priority budou nakonec stanoveny.