Írán na pokraji: ekonomická krize a válka hrozí rozdělením země!

Írán na pokraji: ekonomická krize a válka hrozí rozdělením země!

Situace v Íránu se v posledních dnech dramaticky zhoršila. Před týdnem zahájil Izrael vojenský útok na íránská zařízení, který měl četné dopady na zemi a její obyvatele. Tyto útoky byly zaměřeny jak na vojenská zařízení, tak na kontroverzní íránský jaderný program. Obzvláště postiženy jsou hlavní závody na těžbu ropy a plynu, včetně plynového pole South Pars a rafinérie Asaluyeh, které byly bombardovány FAZ hlášeno.

Bezprostředním důsledkem těchto útoků byl dramatický pokles íránského riálu, který během počátečních úderů klesl o 18 procent. Pro stabilizaci destabilizované měny vláda zakázala obchodování s devizami a webové stránky již nesmějí zobrazovat informace o ceně na dolarech nebo kryptoměnách. Íránská centrální banka se navíc snaží čelit možnému úniku kapitálu, zatímco akciový trh stojí na mrtvém bodě. Na čerpacích stanicích v zemi je na příděl benzinu, což vede k dlouhým frontám a dále namáhá již tak napjaté ekonomické klima.

Ekonomická bída a pokračující sankce

Už tak mizernou ekonomickou situaci v Íránu tyto ozbrojené konflikty zhoršují. Před válkou se země potýkala s inflací přesahující 35 procent; Chudoba a zmenšující se střední třída jsou na denním pořádku. Životní podmínky obyvatel zhoršuje i častý nedostatek elektřiny a vody. Západní sankce, které za Trumpovy administrativy od roku 2018 zesílily, vytvořily silný tlak na íránskou ekonomiku. Opatřeními byl těžce zasažen především export ropy, který představuje nejdůležitější zdroje příjmů země, i když Čína jako hlavní odběratel může pomoci jen v omezené míře.

Za tuto krizi ale nemohou jen sankce. Korupce a špatné hospodaření dále oslabily ekonomické struktury země, jak ukazuje skandál kolem společnosti Debsh obchodující s čajem. Říká se také, že ze sankcí těží státní firmy, zatímco soukromé firmy nesou následky. Pozorovatelé vidí chmurné vyhlídky na budoucnost země: očekává se hluboká ekonomická krize a mnoho skeptiků si klade otázku, zda sankce mohou skutečně vést k přehodnocení ze strany vlády. Příklady ze zemí jako Kuba a Venezuela ukazují, že sankcionované režimy často neabdikují ani se neodchylují od svého kurzu.

Politická a společenská situace

Mezitím se domácí politická situace v Íránu znatelně zhoršuje. Místopředseda Bundestagu a politik Strany zelených Omid Nouripur varuje před možnou eskalací konfliktu mezi Íránem a Izraelem, která může mít fatální následky pro celý region včetně Izraele. Situaci popisuje jako potenciální „požár“ a požaduje, aby všechny strany projevily maximální zdrženlivost, aby přerušily spirálu násilí a chránily civilní obyvatelstvo. Napjatou situací s celostátním nedostatkem paliva a základních zásob trpí zejména civilní obyvatelstvo.

Mezi obyvatelstvem narůstají nepokoje. Mnozí se snaží opustit Teherán, zatímco íránské vedení přijalo jen málo opatření civilní obrany. Neexistují žádné letecké alarmy a protiletecké kryty a lidé žijí v neustálé nejistotě, zatímco protirežimní klima je dále potlačováno zatýkáním a vypínáním internetu.

V mezinárodním kontextu hlavní ministři zahraničí, včetně německého Johanna Wadephula, vyzvali Írán, aby se bez předběžných podmínek vrátil k jednání o svém jaderném programu. To podpořili i lídři G7, kteří dali jasně najevo, že Írán by neměl mít přístup k jaderným zbraním.

Horkým tématem zůstává katastrofální íránská ekonomická a sociální situace. Odborníci jsou skeptičtí ohledně toho, zda zahraniční sankce skutečně povedou ke změně politického chování v Íránu, nebo zda tlak povede k tomu, že režim ještě více upevní kontrolu nad občanskou společností. Otázkou zůstává, co bude se zemí dál a jaké důsledky bude mít konflikt pro region.