Zatčení popírače holocaustu: Ve Starnbergu odhalen antisemitismus!

Zatčení popírače holocaustu: Ve Starnbergu odhalen antisemitismus!

Dne 7. října 2025 byl mnichovským státním zastupitelstvím a policejním ředitelstvím Horního Bavorska-sever ve Starnbergu zatčen 70letý občan Německa-Kanada. Muž je podezřelý, že se vícekrát dopustil podněcování k nenávisti a používání protiústavních registračních značek. Toto zatčení bylo provedeno na základě zatýkacího rozkazu vyšetřujícího soudce mnichovského okresního soudu poté, co vyšetřování komisaře pro antisemitismus Bavorské justice a inspekce kriminální policie odhalilo informace o údajných činech, k nimž došlo od listopadu 2022 do srpna 2025.

Obviněný není neznámý, neboť byl za obdobné činy již vícekrát soudně trestán. Na komunikační platformě Telegram prý zveřejnil videa, ve kterých agitoval proti Židům a šířil pravicově extremistický obsah. Mimo jiné tvrdil, že plynové komory v Osvětimi byly postaveny jen jako kulisy po válce. Mezi další obvinění patří nepravdivá tvrzení o 11. září 2001, která mají rovněž antisemitský podtext. To vše se odehrálo v atmosféře, která se vyznačuje nárůstem dezinformací a nenávistných projevů, zejména prostřednictvím digitálních platforem.

Právní pozadí popírání holocaustu

V Německu je popírání holocaustu nejen společenským, ale i právním tabu. Některá základní právní ustanovení byla zavedena již v 60. letech 20. století v boji proti popírání nacistických zločinů. Tato zákonná opatření byla reakcí na vlnu antisemitských incidentů ve společnosti. Již tehdy bylo jasné, že pobuřování a popírání zločinů národního socialismu představují vážné hrozby.

25. dubna 1985 německý Bundestag rozhodl, že popírání holocaustu bude stíháno jako samostatný trestný čin. Byl to zásadní krok, protože Spolkový ústavní soud v roce 2018 jasně řekl, že popírání holocaustu nespadá pod ochranu svobody projevu. Bundestag poté zpřísnil § 130 trestního zákoníku, aby zajistil, že takové trestné činy budou automaticky stíhány státním zástupcem. Právní rámec odráží naléhavost, s jakou musí Německo vystoupit proti antisemitismu a nenávisti.[bpb] uvádí, že parlamentní debata o těchto otázkách má i dnes velký význam.

Aktuální vývoj a společenský význam

Nedávné incidenty vrhají světlo na pokračující společenské výzvy v boji proti antisemitismu. Zatčení sedmdesátiletého muže ukazuje, že šíření pravicově extremistického a antisemitského obsahu narůstá, zejména na digitálních sítích. Nejde jen o německý problém, ale vyvinul se v mezinárodní fenomén, který je charakterizován sítěmi v různých zemích.

Vzhledem k rostoucí relevanci digitálních komunikačních kanálů a výskytu nenávistných projevů v těchto prostorách politici zareagovali. V červnu 2020 byl přijat zákon proti pravicovému extremismu a trestným činům z nenávisti, který ukládá přísnější tresty za hrozby na internetu. Společenská diskuse o antisemitismu a potřebě pomoci v boji proti dezinformacím je aktuálnější než kdy jindy a je těžištěm i budoucí právní úpravy, protože koaliční partneři z Unie a SPD plánují zákaz manipulativních praktik.

Stručně řečeno, zatčení údajného popírače holocaustu zůstává důležitým krokem v boji proti antisemitismu a podněcování. Ukazuje to, že navzdory právnímu základu a sociálnímu závazku je před námi ještě hodně práce, abychom vedli otevřený dialog o těchto naléhavých problémech a dali těm, kterých se to týká, vyjádřit svůj názor.