Obrovské ztráty lesů v Amazonii: Co to znamená pro naše klima?

Obrovské ztráty lesů v Amazonii: Co to znamená pro naše klima?

V brazilské Amazonii se situace v deštných pralesích dramaticky zhoršila: od roku 1985 tam ubylo kolem 52 milionů hektarů přírody, což je oblast větší než celé Španělsko. Celkově je ztráta v Brazílii od začátku záznamů znepokojivých 111,7 milionu hektarů, což je více než trojnásobek rozlohy Německa. Tato alarmující čísla pocházejí z iniciativy MapaBiomas, která analyzuje satelitní snímky a která se skládá z univerzit, nevládních organizací a technologických společností.

Za téměř pět století do roku 1985 bylo již 60 procent dnešní půdy v Brazílii přeměněno na zemědělství, těžbu a města. Je však šokující, že většina této transformace, 40 procent, se odehrála během pouhých čtyř desetiletí mezi lety 1985 a 2024. Zejména v letech 1995 až 2004 došlo k nejzávažnějšímu odlesňování. Poslední desetiletí bylo poznamenáno zrychleným odlesňováním v důsledku klimatických dopadů, degradace půdy a pokračující expanze zemědělské půdy.

Vlivy klimatu a lesní požáry

Důsledky tohoto odlesňování jsou dramatické: podíl přírodních oblastí v Brazílii klesl z 80 procent v roce 1985 na pouhých 65 procent v roce 2024. Největší mokřad na zemi, Pantanal, vtiskl své záplavové cykly, přičemž rok 2024 je považován za nejsušší za posledních 40 let. V roce 2024 byla vodní plocha v Pantanalu o 73 procent pod průměrem let do roku 2024, což mělo za následek ničivé lesní požáry. V Cerrado, brazilských vlhkých savanách na jihovýchodě, bylo za poslední čtyři desetiletí vykáceno asi 40 milionů hektarů přirozené vegetace – což je pokles o 28 procent.

Uprostřed tohoto znepokojivého vývoje prezident Luiz Inácio Lula da Silva přislíbil „nulové odlesňování“ pro Brazílii do roku 2030. Toto oznámení se očekává na nadcházející globální klimatické konferenci COP30 v listopadu v Belému v amazonském regionu, kde jsou na pořadu jednání otázky jako ochrana klimatu a odlesňování. Navzdory těmto slibům zůstává tlak na využívání zdrojů v Amazonii vysoký.

Globální úsilí o záchranu lesů

Problém odlesňování není jen brazilský, ale celosvětový problém. Na klimatické konferenci OSN COP26 v Glasgow se více než 100 zemí zavázalo zastavit ničení lesů a další krajiny do konce roku 2030. Signatáři jsou významné státy jako Brazílie a Rusko. Přesto je tento termín klimatickými aktivisty kritizován jako příliš pozdní, zatímco britští lídři zdůrazňují význam lesů pro omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.

Deklarace k boji proti odlesňování je podpořena finančním balíčkem v hodnotě přes 20 miliard dolarů. Tato dohoda se vztahuje na země po celém světě, které jsou domovem více než 85 procent globálních lesů, včetně amazonského deštného pralesa. Navzdory těmto mezinárodním rámcovým podmínkám je jasné, že odlesňování, zejména v Amazonii, nezadržitelně pokračuje. Příštích několik let je rozhodujících pro to, abychom skutečně něco změnili.