Německo a dublinský postup: Kdo skutečně zůstal pozadu?
V první polovině roku 2025 Německo podalo četné žádosti o převzetí s cílem vrátit migranty do zemí EU a analyzuje dublinský postup.

Německo a dublinský postup: Kdo skutečně zůstal pozadu?
V první polovině roku 2025 zaslalo Německo v rámci dublinského řízení do jiných zemí EU více než 20 000 žádostí o převzetí migrantů na repatriaci. Ale úspěch byl skromný, jak to bylo Svět hlášeno. Z celkových 20 574 žádostí bylo skutečně repatriováno pouze 3 109 migrantů, tedy asi 15 %.
Vztahy s Itálií jsou obzvláště napjaté. Přes 3 824 žádostí o převzetí do Itálie nebyl žádný uprchlík vrácen dublinským postupem. To vyvolává otázky, zvláště vezmeme-li v úvahu, že Itálie současně souhlasila se 4 477 žádostmi z Německa, některé z předchozího roku. Tato situace zdůrazňuje výzvy, kterým dublinský systém čelí.
Dublinský postup a jeho mechanismy
Účelem dublinského řízení, které vychází z nařízení Dublin III, je určit, který členský stát EU je odpovědný za zpracování žádosti o azyl. Postup má zabránit tomu, aby osoba požádala o azyl v několika zemích. Každá žádost o azyl je prověřována pouze jednou za účelem kontroly sekundární migrace v rámci Evropy BAMF vysvětlil.
Proces je jasně regulován: Nejprve žadatel podá svou žádost na pobočce nebo v příletovém centru. Proběhne osobní rozhovor za účelem vyjasnění odpovědnosti a možných překážek deportace. V případě pochybností je spis předán příslušnému dublinskému centru, které zkontroluje odpovědnost a může zaslat žádost o převzetí do příslušného členského státu.
Repatriace a přetrvávající problémy
Čísla, která Svět zveřejněné ukazují, že Německo bylo také ostatními zeměmi EU požádáno o přijetí zpět 7 937 migrantů, z toho 2 326 případů. Ještě složitější se však ukázala repatriace do Řecka. Německo chtělo přivést zpět 3 554 migrantů, ale pouze v 78 případech dostalo souhlas od Atén a nakonec bylo skutečně převedeno pouze 20 uprchlíků.
Jedním z důvodů obtíží by mohly být přísné lhůty a požadavky v dublinském řízení, které ovlivňují provádění navracení. Pokud dojde ke zpoždění, odpovědnost za azylovou kontrolu přejde na Německo, což může situaci zkomplikovat.
S cílem diskutovat o aktuálních výzvách a zlepšeních v dublinském systému EUAA pravidelně pořádá akce sdružující národní dublinské orgány. Tato setkání poskytují platformu pro stanovení priorit a sdílení odborných znalostí, jako na webových stránkách EUAA je k přečtení.
Celkově přehled prvních šesti měsíců roku 2025 ukazuje, že návraty v rámci Evropy zůstávají horkým tématem, které vyžaduje řešení. Dublinský systém čelí výzvám, které se týkají jak členských států, tak migrantů, a teprve uvidíme, jak se situace vyvine v následujících měsících.