Merz plánuje zrušit osmihodinovou pracovní dobu: Co si myslí Německo?

Merz plánuje zrušit osmihodinovou pracovní dobu: Co si myslí Německo?

Svět práce v Německu by se mohl brzy obrátit naruby. Kancléř Friedrich Merz představil plány na zrušení zavedeného osmihodinového pracovního dne. Namísto toho by měla být zavedena maximální týdenní pracovní doba, což je již nyní pro řadu zaměstnanců velmi diskutované téma. Nedávný průzkum ukazuje, že většinu populace tato reforma nepřesvědčila. Neomezenou denní pracovní dobu podle Merkuru odmítá 73 procent zaměstnanců.

Ekonomická debata je zažehnuta na různých frontách. Asociace zaměstnavatelů a někteří zástupci podniků tento krok podporují, odbory a mnozí zaměstnanci jsou k návrhu skeptičtí. Mnozí se obávají zvýšeného tlaku na rodiny a zdravotních rizik kvůli delší pracovní době. Studie nadace Hanse Böcklera dokonce ukazuje, že pracovní dny by se mohly prodloužit až na dvanáct hodin a 15 minut. Tato zpráva není zrovna optimistická, vezmeme-li v úvahu, že průměrná pracovní doba v Německu 40,2 hodiny týdně je ve srovnání s jinými zeměmi již poměrně vysoká, i když míra částečných úvazků sráží číslo na 34,8 hodiny.

Podrobné výsledky průzkumu

Názory Němců jsou různé. Průzkum agentury Ipsos zjistil, že 46 procent podporuje maximální týdenní pracovní dobu, zatímco 44 procent je proti. V jiném Yougově průzkumu tuto reformu podporuje 38 procent, zatímco 20 procent je proti a 37 procent zůstává neutrálních. Jak uvádí fr.de, 63 procent by bylo ochotno pracovat o hodinu dříve za týden, aby pracovalo o hodinu déle Naproti tomu průzkumy také ukazují, že pouze 22 procent by přijalo pozdější nástup do důchodu, aby byl zachován osmihodinový pracovní den.

Plánovaná reforma se setkává s ostrou kritikou. Například šéf Verdi Frank Werneke popisuje plány jako „špatný vtip“ a varuje před tlakem, který by na zaměstnance mohla vyvinout delší pracovní doba. Generální tajemník CDU Carsten Linnemann naopak zdůrazňuje, že pružnější pracovní doba pro mladé lidi a rodiny je zásadní pro posílení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

Zdravotní riziko

Dalším kritickým bodem jsou zdravotní důsledky této reformy. Odborníci varují, že prodlužování pracovní doby by mohlo ohrozit nejen produktivitu, ale i zdraví. Nils Backhaus z Federálního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zdůrazňuje nutnost přestávek na odpočinek a nabádá k opatrnosti.

Na závěr zbývá říci, že diskuse o reformě pracovní doby v Německu je teprve na začátku. Federální vláda představila plány na zavedení maximální týdenní pracovní doby, ale podrobnosti o nových pravidlech jsou stále nejasné a musí být nejprve projednány se zaměstnavateli a odbory. Jsou Němci připraveni změnit své pracovní návyky pro větší flexibilitu, nebo zůstane převládající skepse? Díky tomu všemu budou příští týdny a měsíce vzrušující a občané mohou jen doufat, že rozhodnutí jsou v zájmu zaměstnanců. V současné době průzkumy ukazují, že mnozí se při pohledu do budoucnosti potýkají s nejistotou a pocitem zdrcenosti.